|
Poezie
Divadlo Archeofuturista
Poezie:
Odletěl anděl se zprávou o svobodě. Zbyla tu po něm
pravda a láska, prázdná věta, povstání třetího stavu, třetího pohlaví,
třetího světa. S čertem na křišťálovém trůnu v čele hledáme ráj srdce v
labyrintu světa. Místo ráje odcházíme z děje.
Nedopitá vína, na tváři smích předejde žal až srostou kořeny a
hlínou zhořkne slina.
>>>
Anarchistická hymna:
Hadí poledne
Poezie:
Nás vyláká jen slunce, naděje, když hudbou světla zem se
zachvěje v den plápolavě bílý. Tma skrýší podzemních a vlhký chlad a
popel mrtvých neztratil náš hlad, chceme ven, chceme lov a mstu.
>>>
Kdo na moje místo?
Poezie:
Tak málo mám krve a ještě mi teče z úst. Až bude růst
nade mnou tráva, až budu hnít, kdo na moje místo, kdo zdvihne můj štít?
V dým zahalen vítkovských pecí jsem stál,
noc zřela mi z očí, plam z nozdry mi vál,
nech zářilo slunce, nech večer se šeřil,
já semknutou brvou jsem vrahy ty měřil:
ty bohaté židy, ty grofy ze šlachty,
já škaredý horník, jak vyskočil z šachty.
>>>
PÁD
Poezie:
To vám jednou zase, zjevilo se prase. Podobu má velmi
známou, úsměv háže hnojnou slámou. Kdopak být to asi může, kdopak blbost
zase zmůže? Je jím dobrák od kosti, co rád mlsá sladkosti.
>>>
Vlci
Poezie:
Jak vlk vyje do noci, přišla hrubá síla. Propraly se velmoci, jedna
zvítězila. Minimálně záleží na tom, kdo je vítěz. Kdekdo musel v bídě
žít, v minulosti i dnes.
>>>
Skalpel
Poezie:
Každá krása jednou přec odkvete, nebe nemůže být stále
jasné, temné stíny stále víc jdou světem a naděje, která nepohasne.
>>>
Stráž
Poezie:
Trčí dva vojíni v malinké střílně, svoji
vlast střeží vzorně a pilně. Pohlédne jeden, ten, co je na stráži, na
toho druhého, co právě odpočívá. Celý den jenom vetřelce odráží, vraždí
neb chtějí žít, tak co jim zbývá.
>>>
Toto je země vaše
Poezie: Toto je země vaše, jednoho jako druhého, slunce, voda,
strom, zelené osení, dílny na dobré věci, rostoucí z ní jako ruce,
podávající vám, čím byste se oděli, čím byste potěšili své oči.
>>>
ZPĚT |
