4 nešumavské povídky

Povídka první: Muž v tmavém saku

Muž v tmavém saku hlasitě zívl, aniž by si zakryl ústa rukou. Držel řadící páku a jeho automobil se potápěl do stále houstnoucí tmy.

Černá propast za svodidly strhávala dálnici do útrob kamenných masivů Alp. Muž si rozepnul košili. Pravidelné nárazy oranžovývh paprsků ho dováděly k nepříčetnosti. Šlápl na plyn. Ždímal volant zpocenými dlaněmi a benzínový zápach se zdál po šesti stech kilometrech nesnesitelný. Minul kamion.

Široce se usmál a pohodlně se usadil. Napadla ho jednoduchá lest, jak vyzrát na bodání světel. Přimhouřil oči a světla se slila v jeden rozmazaný pruh. Dlouho a spokojeně se vrtěl na měkké sedačce.

Znejistěl. Měl pocit, že mu na čelním skle sedí jedna nepříjemná bába z letiště. Jednolitý zvuk motoru splynul s rovnou tratí. Zakroutil volantem, aby zlovolnou bábu s kapoty srazil. Ozval se skřípot kovu. Řidič kamionu rozdrtil koly svého vozu zpětné zrcátko.

Bába divoce ryla svou kovovou berlou do karosérie. Muž se vyděsil a vrazil loktem do řadící páky. Bába na skle už nebyla. Ulevilo se mu, aniž by si uvědomil, co se stalo a zabručel cosi o přepracování.

Vlastně mu vůbec nepřišlo na mysl, že jeho audi vrní jako sestřin kocour. Vždy sedával v křesle a držel kocoura za přední packy, zatímco kocour komicky poskakoval po zadních. Zatáčka. Muž strhl kocoura k zemi. Opřel si hlavu o ratanové křesla a nechal uraženého kocoura trucovat.

Muž plaval v nočním moři, obeplouván svítivými oranžovými chobotnicemi a pavučinami. Kocour se samovolně točil v honbě za vlastním ocasem. Muž zahlédl v dálce parník. Blížil se k parníku mocnými tempy. Bleskla mu hlavou strašná představa. Na okamžik zahlédl, jak dálnice zahřměla příbojem burácejících vod. Tlaková vlny rozvila auto jako ranní květinu. Plechová karosérie rozkvetla vůní krve a spálené gumy. Dálnici zaplavil déšť drobných diamantů, když se kubistický portrét automobilu zřítil ze skály. Muž se otřásl odporem a zamával parníku.

Parník zoufale troubil na pozdrav. „Ahoj!“ volal muž. Rozpoznal však jen dvě přední světla z kajut na přídi v okamžiku, který podvědomí snadno zachytí, ale rozum si ho vybaví jen v krizích na konci cest.

Král Šumavy