#MENU:

 

~Úvod

~NBS ČS

~Ideologie

~Časopisy

~Články

~Osobnosti

~Zločiny systému

~Knihovna

~Foto

~Video

~Audio

~ART

~Archiv novinek

~Fórum

~Regiony

~Odkazy

~Kontakty

~Přidej se!

~Póññêè/English

   

d

d

 #ČLÁNKY:

4 nešumavské povídky

Povídka druhá: Duchařský kroužek

Začaly blátivé Vánoce a dny se jakoby stále depresivně krátily. Paní Sýkorová šla domů oklikou, aby se zbavila toho strašného stereotypu, který ubíjel její poslední dny před operací.

Utáhla si strakatý šátek a zastrčila ruce do kapes, protože se ochladilo. Ve městě se v tuto dobu za okny rozsvěcovaly vánoční stromky. Město v údolí nebylo odtud vidět.

Od úst jí stoupaly obláčky páry. Cítila zvláštní neklid. Tráva podél cesty byla vlhká od večerní rosy a padající mlhy. Stmívalo se. Na pozadí šedé oblohy vynikaly ponuré uschlé jabloně v zanedbaných polích. Před sebou spatřovala vršky pokryté vřesem, podmáčenými rašeliništi a zamrzajícími potoky. Byl Štědrý večer.

Poryvy vyjícího větru nesly bekot ovcí. Šeď houstla a tmavla. Vlhké kameny v pastvinách kolem mechových tůní vypadaly jako schoulená lidská těla. Do měkkých půd se propadalo několik místních chalup, včetně hřbitova a kaple svaté Anny.

V domě na kraji vesnice se rozsvítilo. Spěchala do útulnějšího prostředí. Boty měla umazané od bláta. Stiskla kliku, vstoupila do předsíně a odložila si.

V jídelně sedělo kolem kulatého jídelního stolu pět vdov, uprostřed stolu mísa s vánočním cukrovím a několik svíček. Byl Štědrý večer.

Svíčky voněly a vrhaly strašidelné stíny. Paní Svobodová nakreslila křídou na stůl tajemné znamení a zamumlala, aby se všechny chytli za ruce. „Duchu mé matky, zjev se.“ Ozval se vzrušený hlas vdovy Svobodové. Sýkorová by jindy vyprskla smíchy, ale dnes ne. Byla kouzelná noc. K domu na kraji vesnice se belhala shrbená postava. Byl Štědrý večer.

Ozval se skřípot a Sýkorová nadskočila vsedě leknutím. Stůl poposkočil směrem od Svobodové. Nikdo se nemohl zbavit podezření, že Svobodová stolu k poskočení pomohla nohou. Shrbená postava vstoupila do předsíně a zanechala za sebou blátivou stopu. Mezi vdovami na Štědrý večer zavál studený průvan.

„Vidíte?“ řekla Svobodová. „Duchu mé matky, jsi-li mezi námi, zjev se.“

Shrbená postava, zapáchající hnijící rašelinou, vstoupila do místnosti.

 

Král Šumavy


ZPĚT