Brněnské hody, aneb od aNÁLu k Neserhnutí

Brno je krásné město, ostatně kdybych tvrdil opak, dostanu hodně rychle přes držku. Máme hrad. Tedy dva hrady. Máme divadla i kina. Máme pivovary i obchody. Přehradu i vycpanou ještěrku. Životem je však Brno pořád takovou přerostlou vesnicí. Vše se poklidně a nevzrušeně vleče. Nanejvýš se občas někdo porve, zazlobí indiáni, nebo se prodrbe případná aférka. Na radnici už jsou tak zlenivělí, že je už ani krást nebaví. Maximálně občas postaví nějakého toho Čuráka, nebo někomu prodají střechu nad hlavou - aby se neřeklo. Každodenní šum se točí okolo České a Hlaváku, což jsou dvě místa, kde dříve nebo později potkáte každého. Pokud se jedná o kamaráda z dětství, je takovéto shledání příjemné. Pokud se jedná o člověka, kterému klátíte ženu, je příjemné poněkud méně. Všichni pak svorně nesnášíme Cajzly (obyvatele prý hlavního města) a je nám tady dobře. Brno je prostě místo s Duší.

Když se v tomto prostředí řekne slovo „politika“, člověk se musí pousmát. Každý tady zná každého, každý chlastá s každým, a když nechlastá, tak šuká - jedno jestli se jedná o velké parlamentní zvíře, nebo toho posledního podržvlajku (Jiří Hráček). Hody v podobě pravidelných protivládních demonstrací jsou tak vždy vítanou možností jak se aktivisté různých barev a sexuálních orientací mohou opět potkat, podrbat, popít, vyměnit si dojmy a užít spousty atrakcí a zábavy. Občas se podaří ukořistit i nějakou tu nepřátelskou vlajku či dívčinu, a to je pak radosti a povyku pod Špilasem. Sami už máme nemálo trofejí...

Proto když „veřejnost“ začala být opět „hrozně“ překvapená, že volby nic nezměnily a nová vláda posunula žebříček debility zase o něco hlouběji pod zem, zavládlo všeobecné nadšení - „7. dubna se bude demonstrovat!“ neslo se ulicemi. Ze skříní byly rázem vytahovány kroje s CHEchencem i bez, látaly se díry na fanglích, sfoukával prach z transparentů, tiskly se letáky a svolávali úderníci. Každý se parádil a chystal předvést před ostatními. Atmosféra by se dala krájet....

Pozastavení první:

Borec si jde takhle odpoledne po Svoboďáku - nic netušící a panensky čistý. Najednou se před ním zhmotní jakási baba a hned mu do ruky cpe letáček, pištíce „Vláda je špatná, a protože je vláda špatná, přijďte demonstrovat proti vládě, která je špatná!“. Borec se zarazí, chvíli nevěřícně zírá na stánek, od kterého stařenka čiperně vyběhla a který zdobí nápis „Nová antikapitalistická levice“ (NAL) a zeptá se: „To pořádají komunisti?“ „Ne, Nová antikapitalistická levice nejsou komunisti!“ (chvíle dokazování) „Dobře tak to jsou komunisti, ale nesouhlasí s minulým režimem!“ (opět chvíle dokazování) „Tak dobře, souhlasí s minulým režimem, ale ten byl lepší než tento!“ Borec se usměje, a už vymýšlí, co za píčovinu by jim vyvedl. Sotva jsme z Brna sarkasmem vyštípali mladé komáry ze SMrKáČů, hodlají se nám tu roztahovat mladí komáři (tzv. trockisti wtf.), co se stydí za svojí identitu natolik, že si dají maskovací název a snaží se působit mile, přítulně a oblbovačně... Tak to tedy ne! Parodovali jsme jedny a parodovat budeme druhé. Když oni NAL, tak my ANAL!

7. dubna jsme již nemohli dospat a vstávali už před třetí odpolední. Sváteční nálada donutila i Swastyho, aby si oblékl silonky bez děr a mě abych si zastřihl plnovous. No věc nevídaná! Od čtyř pak začaly chvátavé přípravy. Vyráběl se velký ANAL transparent s obrázkem vybrujícího čuráka a nápisem „Aktuálně Nejnovější Antikapitalistická Levice“. Vyráběly se ANAL pikety (minitransparentíky na papundeklu), vymyšlené tak, aby si tradičně jednodušší mladí komunisti mysleli, že se jedná o jejich materiály a nepochopili, že je parodují. Chystal se tradiční NacBol transparent PISS s textem „Politici I Strany Smrdí!“ a balili se vlajky. Hodina utekla, ani jsme nevěděli jak. Nastal čas vyrazit – hody totiž právě začaly!

Když jsme dorazili na Moravské náměstí, už tu byl kde kdo. Vlajce s CHEchencem dělaly doprovod vlajky mladých socanů a všudesenasírajících Moravistů (Sice jsme všichni Moravané, ale vidět moravskou vlajku vlát už i na hajzlech v McDonaldu?). Nechyběli odboráři, komáří, důchodci, Vesmírní lidé, Neserhnutí, Food not bombs (Neserhnutí turbo), Pirátská sranda, masarykovci, zemanovci, AFA, Hnutí za dobrou snídani, DSSS a spousta dalších - prostě jen ta nejvybranější společnost. Řečnilo se, skandovalo a kolovala už i nějaká ta lahvinka. Atmosféra začínala být stylová...

Jako otrlí a zkušení nasrávači, rozdělili jsme se do dvou skupin;

První vyzbrojená ANAL transparentem si za pódiem vyhledala skupinku NALu a roztáhla za nimi ANAL. Jeden jakýsi zfetovaný vousatý NALák s NAL cedulkou na krku si k nám dokonce stoupl, myslíce si, že k němu patříme a začal ANAL transparent nadšeně propagovat.

Druhá skupinka zatím šířila ANAL pikety mezi účastníky demonstrace, rozdávala letáky na téma „Co je zač aNAL?“ a „Proč jsou volby a vláda na hovno?“ a vše dokumentovala.

Netrvalo dlouho a dorazil nasraný vojevůdce NAL. Slušivá oranžová vestička, černé sluneční brýle, aparátní NAL vlaječka. Na nic se neohlížel a začal poněkud vlezle škemrat: „Honzóóóó, prosííím, schov to!“ „No tak Honzóóóó, schov tóóó!“ „Schov tóóóóó!“ Když jsme mu řekli „NE“, emoce zapracovaly a dozvěděli jsme se o sobě podstatnou informaci: „Vy jste normálně mediální onanisti!!!!“ Poté vojevůdce odklusal. Následoval půlhodinový poněkud paranoidní útěk NAListů před vším, co nás byť jen vzdáleně připomínalo - hold ty „stíny“ jsou fakt svině.

Zatímco většina trockistů zavelela k ústupu, jedna z nich - mladá komunistka z Food not bombs (Neserhnutí turbo) se rozhodla za velkého Lva Davidoviče Trockého položit i vlastní poprsí. Když supící a s bojově naježeným ochlupením dorazila k našemu transparentu, pokusila se nejdříve své protivníky (nás) zastrašit, a tak vyprskla: „Jestli se máte rádi, tak okamžitě vypadnete!“ „Vypadněte, nebo neodejdete celí!“ „Jestli chcete mít zlámané haksny, tak si klidně zůstaňte!“ Když viděla, že výhružky jaksi nezabírají a náš Hegeš začíná uvažovat, že by s ní měl sex, rozhodla se zvolit silnější kalibr: „Vy tedy neodejdete?“ „Já vám ten hnus rozstříhám!“ a odběhla. Za chvíli však byla zpátky, vyzbrojená velkými nůžkami. Se sveřepým pohledem se vrhla na náš transparent. Ale ouha! Dívčina jaksi přecenila svojí velikost a podcenila výšku tyčí, na nichž se ANAL transparent nacházel. Po chvíli marného vyskakování zřejmě vytušila nedůstojnost celé situace a něco prskajíce opustila místo střetu. ANAL transpatent pak ještě notnou chvíli k radosti všudypřítomných fotografů vlál nad shromážděním, zatímco druhá skupina, která mezitím dorozdala vše co rozdáti měla, pečlivě dokumentovala obličej i zadek oné bojovné mladé trockistky.

Pozastavení druhé:

U telenovel vycházejí často orientační grafy vztahů, vysvětlující již zmateným diváků, kdo s kým mrdá, kdo s kým ne, kdo je dcerou či dědem koho, kdo koho miluje a nenávidí, a co tam proboha dělá Jiří Paroubek. Na tomto místě by si podobný graf zajisté zasloužil i zmatený čtenář jen těžce se orientující v brněnské „politické“ scéně. Ač je to úkol téměř nemožný, pokusme se alespoň o základní náčrt vztahů organizací ve článku zmiňovaných. Nová antikapitalistická levice (NAL) je nový zastřešující název pro několik komunistických (trockistických) pidiskupinek, a to Socialistická Solidarita (SocSol), Socialistická organizace pracujících (SOP), Socialistická alternativa Budoucnost (Budoucnost) a nyní okolo sebe kopající Revo. NAL je pražský výmysl, do Brna přednedávnem dovezený v počtu jednoho – dvou muhehehe. V Brně NAL spolupracuje s Nezávislým Sociálním a Ekologickým Hnutím (Neserhnutím), okolo kterého se točí většina brněnské aktivistické scény. Neserhnutí je typická nátlaková a lobbistická sranda, snažící se lidem říkat, co si myslet a jak žít. Záběr činnosti má od pálení podprsenek po propagaci kácení pralesů z důvodů pěstování vegetariánské sóji. Food not bombs je pak stejně jako řada dalších feministických a veganských skupinek jeho satelitem. Nesehnutí dále spolupracuje s frakcí brněnské KSČM, točící se okolo serveru Rudý drak. Ta kooperuje i s NAL, snažíce se získat mladé (v KSČM extrémně citlivé téma) a mít tak argument proti frakci KSČM spolupracující s mladými komunisty ze SMKČ. I SMKČ je však v kontaktu s vůdcem nesehnutí Štefancem, tedy je-li pravda co rozhlašuje vůdce SMKČ Pazdera. Vkrádá se tedy otázka, zda je v Brně vůbec někdo, s kým Neserhnutí nepeče? Mno, pokud je pravda, že přes Dušana Stuchlíka mají návaznost i na hnědokabátníky, pak jediný s kým nespolupracují jsme MY. A my to tak rádi necháme...

Když byl ANAL dostatečně populární, trockisté z NAL dostatečně vynervovaní a děvčata z Food not bombs měla zlostí dostatečně naježené vousy, rozhodli jsme se transparent stočit. Namísto něj nastoupil transparent Politici I Strany Smrdí a čtyři bojové černobílé zástavy. Obě skupiny se spojily. Na pokyn „Dejve, vypusť Lenona!“ nastoupil na scénu i všemi obdivovaný Lenin s megafonem a začala klasická mela – novináři létali všude okolo, vlajky přitahovaly zástupy zvědavců, urážečů a diskutérů. Mladí komunisté z NAL a SMKČ se předháněli v našem udávání pořadatelům. Mazel Fazor se jako obvykle dosti naběhal, aby zajistil, že se jeho podržvlajkové nedostanou s námi do kontaktu a my mu je tak něčím nenakazíme. (Doporučujeme klystýr – ten před námi SMrKáČe určitě ochrání!) Mezitím kulisu dělal řečník za řečníkem - od nikomu nic neříkajících jmen, přes strejdy z Pirátů, až po Zubatou Pleš Sobotku. I my si chtěli říci svoje, ale jako fuj fuj lidem nám v tom bylo zamezeno. O to více si však řečníci museli užít naše fangle vlající jim přímo za hlavami - a to pro mnohé jistě nebyl příjemný pocit, Zejména pokud jsme jim i nějaké to slovo doplnili do projevu našim megafonem a vše pečlivě zaznamenávali novináři. Inu, chyběla už jen ta dechovka...

A tím vše zajímavé v podstatě skončilo. Jak se dožvanilo, plac se rychle vylidnil a i nejotrlejší počali balit svá fidlátka. Dorozdali jsme ANAL letáky u stánku NAListů snažících se vydělat si kšeftařením peníze na zpáteční cestu do Prahy, na chvíli zašli pokecat s děvčaty z Bombs not food, od nichž jsme si vyslechli, jak by nás nejradši uvařili zaživa a že snaha o rozstříhávání našeho transparentu byl pouze projev „politického názoru“, a pak už se jen rozvalili u kašny a odpočívajíc sledovali mraky plující po obloze. Hody skončili, zábava skončila... těšme se na ty příští!

Pozastavení třetí:

Jak hodnotit poslední brněnské protivládní hody? Zkonstatovalo se, že vláda je špatná. Zkonstatovalo se, že se bude i nadále říkat, že vláda je špatná. Každý si na tom přihřál tu svoji polívčičku. Vesmírní lidé nás ubezpečili, že už brzy všichni odvibrujeme do lepších míst. SMrKáČí si zaskandovali výzvy ke generální stávce, neboť tu jako vživotěnepracující mají pořád, a tak ví, že je „fajn“. Celostátní sjezd Nové antikapitalistické levice v Brně ukázal, že neseženou dohromady více jak čtyři lidi, což je pořád o dva méně než paralelní sjezd SMrKáČů, kterýmžto gratulujeme k tradičnímu vítězství nad trockisty. Piráti se s odboráři líbali pod rozkvetlou třešní. AFA a DSSS si udělaly šmíromonitoring. Zubatá Pleš se spolu s moravisty nasrala všude a testosteron dělal s holkami z Neserhnutí divy. Všichni se bavili, pili a užívali si slunného jarního odpoledne. Toť vše. Prostě a jednoduše, dokud nás nikdo, ale opravdu nikdo nemá rád, je vše tak, jak má být. Na shledanou příště a ANAL s vámi!

Radegast

Fotografie a video z akce najdete zde: >>>

Leták k akci: >>>