Být pro nebo bojovat proti?

Na černo obarvené vlasy, černé kabáty, prázdné zakalené výrazy, na opraných mikinách stará nepochopená znamení. Pracovně je nazývám „černokněžníci“, subkulturníci, jsou to lidé, které často potkávám v ulicích velkoměsta. Tito často nenávidí křesťanství a židokřesťanství (tj. současné evropské křesťanství a původní z hebrejství vycházející křesťanství poz. red.), sami sebe nazývají „pohany“. V jejich pojetí jde o trefný výraz, protože oni původní hodnoty opravdu „pohaňují“ – aniž by si to možná sami uvědomovali. Naši malovaní černokabátníci s pěticípými hvězdami na krku jsou svým „pohanským“ předkům, kteří neznali pojem móda, stejně vzdáleni jako jiní spotřebničtí vymóděnci. Slovana nebo Evropana ze současného člověka nedělá kus oblečení. Dávné přírodní národy neznaly pojmy jako móda, design, estetika, motiv nebo póza. Móda a design se objevují až v protokapitalistické společnosti jako důsledek převahy světonázoru mít nad světonázorem být. Přirozená-národní společnost nezná média, která pomocí propagandy vytvářejí poptávku po něčem, co nikdo nepotřebuje. Nezná reklamu, firmy ani korporace, protože je soběstačná a pospolitá. Navzdory tomu, že je jednotná, překonává konformitu. Důkazem je, že všechna jmenovaná cizí slova nejsou ani v našem jazyce původní. Dnešním neofeudálním vládcům vyhovuje chovat člověka, který má, ale není. Vznik dříve či později zpeněžené subkultury bude vždy vítězstvím vzhledu nad obsahem.

Účast duchovna na peněžnictví v jakékoliv podobě je znamením vnitřního rozkladu. Podporu těch, kteří pomocí různých internetových překupnictví shazují rodné duchovno na předmět obchodu, je třeba rázně odmítnout. Překupník byl mezi našimi předky z velmi dobrých důvodů osobou – jemně vyjádřeno – nechtěnou. „Pohané“, nekupujte a nemějte. Vězte a buďte.

Nejtěžší pochod vpřed je návrat zpět k přirozenosti. Co dnes můžeme udělat pro návrat přirozenosti, pro návrat národnosti do naší vlasti? Dokud je člověk sám nositelem kultury a duchovna, jeho kultura neumírá, ale naopak se rodí. Co je třeba udělat pro návrat Slovana zpět do své země?

Je třeba právoplatně nabýt, obsadit a obdělat půdu, která nám kdysi patřila. Půda zajistí soběstačnost a nezávislost. Dnes vládci zbavují člověka soběstačnosti, aby byl lépe ovladatelný. Snaží se jej vykořenit, odlidštit, očíslovat, obléci do uniformy a nahnat do fabriky. Poté patřičně zdanit a před spaním nakrmit nekonečnou řadou seriálů o tom, že je to tak v pořádku.  Odtrhnout jej od kulturních a národních kořenů, od jeho půdy -

- to proto, že vládci nechtějí mít člověka sebevědomého, nezávislého, samostatného a soběstačného. Nechtějí jej takového, protože takový člověk své zkažené vládce nepotřebuje a umí si vládnout sám tak, jako sám sobě vládl po tisíc let i bez nějakého státu.

Člověk bez národnosti, bez kultury, bez kořenů, bez vyznání, bez minulosti, bez budoucnosti a nejlépe i beze jména, se velmi snadno zotročí a podmaní.

Získanou půdu je třeba proměnit v krajinu. Mnoha způsoby. Lze začít chozením po starých cestách. Výsadbou hájů, svatoborů. Ale třeba i alejí podél těchto cest, čtyřlip na místech křižovatek a ovocných stromů podle mezí. Pečováním o hroby svých předků. Vymezováním profánního a posvátného prostoru ochrannými předměty. Čištěním pramenů. Sběrem a úklidem odpadu…

Vždy je ale, myslím, třeba vědět, že nejdůležitějším prvkem není přímo půda, nýbrž sám člověk.

M