Teď jsme Černobílí!

„Jen blbec nemění názory!“ - tak pravil klasik a měl pravdu. Vše se mění, vše se vyvíjí. Když jsme před třemi lety začínali, byli jsme v mnoha ohledech naivní. Mysleli jsme, že stačí ukázat, jak spolu mohou stoupenci různých ideologií a filosofií v boji proti systému spolupracovat, a ti se rázem vyserou na vzájemnou rivalitu a zapojí se do nové organizace. Mysleli jsme, že založíme stranu a skrze ní vše změníme. Mysleli jsme, že sepíšeme obludně rozsáhlý program a všichni pochopí co chceme. Mysleli jsme, že svět nejlépe změní skupina vyvolených filosofů-revolucionářů. Mýlili jsme se. Vůdcové jednotlivých ideových skupinek, ohroženi v realizaci svého mesiášského komplexu, spustili řev. Pro jedny jsme tak rázem byli zkurvení fašisti, pro druhé zasraní anarchisti, třetí nám nadávali do komunistů, čtvrtí do liberálů... Mohli jsme za všechno včetně globálního oteplování. Pochopili jsme, že strana je vymyšlena na ovládání lidí. Jejím smyslem je dobýt moc - dát stranickému vedení právo rozhodovat, co si lidé mají myslet a co mají dělat. Strana zabíjí iniciativu, bere svobodu, ničí různorodost. Pochopili jsme, že v dnešní době překotného vývoje je neudržitelné mít rozsáhlý program. Zastará dřív než vyjde. Pochopili jsme, že sebeosvícenější vláda se nakonec zvrhne v tyranii šílených samozvanců. Změnili jsme se. Přestali jsem učit slepé vidět a hluché slyšet. Místo snahy změnit člověka jsme začali ukazovat cestu těm, kteří o ni stojí. Z revolucionářů doby jsme se stali separatisty života. Stranu jsme změnili na hnutí. Hierarchii na federaci místních skupin s vlastní identitou a společnou Velkou radou. Místo programu jsme sepsali manifest pěti stručných bodů - bodů o svobodě, životě, identitě, volbě a nezávislosti. Ty ukazují směr, idea cíl. Místo vlády jsme začali hlásat právo každého člověka na sebeurčení a prosazovat možnost volby. Už zbýval jen starý název - brzdící, překonaný. Z Národně bolševické strany Československa se tak stali Černobílí. To odpovídá naší estetice. To odpovídá naší ideji. To odpovídá dualitě života. To je NacBol.

Ten, který to všechno začal - J. Radegast