Hej, Slované
 

Historie

Skladba "Hej, Slované" by se dala označit za hymnu všech slovanských národů. V dnešní době je skladba pod textem "Hej, Slované" hymnou Srbska a Černé Hory a ve své původní polské podobě též hymnou Polska.

Text "Hej, Slované" napsal na tradiční polský nápěv (tehdy s jinými slovy populární polskou revoluční píseň - viz níže) slovenský evangelický kněz Samuel Tomášik v roce 1834. (V témže roce byla mimochodem poprvé představena Fidlovačka J.K.Tyla se skladbou "Kde domov můj"). Na Všeslovanském sjezdu v Praze v roce 1848 byla skladba "Hej, Slované" prezentována a přijata jako hymna všech Slovanů.

Text pod původním názvem "Pieśń Legionów Polskich" ("Píseň polských legií") napsal Józef Wybicki v Itálii v roce 1797. Věnoval ji veliteli polských legií bojujících za tehdy nesamostatné Polsko, Henryku Dombrovskému, odtud také dnešní oficiální název "Mazurek Dąbrowskiego" ("Mazurka Dombrovského"). Většina lidí si však skladbu zná podle jejího prvního verše "Jeszcze Polska nie zginęła" ("Ještě Polsko nezemřelo"). S tímto textem se skladba stala v roce 1926 národní hymnou Polské republiky. (Níže uvedený polský text je v současné podobě, původní verze je poněkud odlišná.)

V roce 1945 s textem "Hej, Slované" užívaným v příslušných jazykových verzích (tj. srbsky, chorvatsky, slovinsky a makedonsky) se píseň stala též hymnou socialistické Jugoslávie. Po rozpadu Jugoslávie zůstala skladba dodnes hymnou Srbska a Černé Hory, samozřejmě již pouze v srbské verzi. Pozor, hymnou samotného Srbska je píseň "Bože pravde" (Bože spravedlnosti).

S výjimkou polské verze, která obsahuje jiný původní text, jsou zde uvedeny příslušné jazykové verze písně "Hej, Slované".

Česky

Hej, Slované
Hej Slované, ještě naše slovanská řeč žije,
pokud naše věrné srdce pro náš národ bije.
Žije, žije duch slovanský, bude žít na věky.
Hrom a peklo, marné vaše, proti nám jsou vzteky.

Jazyka dar svěřil nám Bůh, Bůh náš hromovládný.
Nesmí nám ho tedy vyrvat na tom světě žádný.
I nechať je tolik lidí, kolik čertů v světě.
Bůh je s námi, kdo proti nám, toho Perun smete.

I nechať se též nad námi, hrozná bouře vznese.
Skála puká, dub se láme. Země ať se třese !
My stojíme stále pevně, jako stěny hradné.
Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně ...

Srbsky

Хеј, Словени

Хеј, Словени, још сте живи
Реч наших дедова
Док за народ срце бије
Њихових синова

Живи, живи, дух словенски
Живећеш вековма
Залуд прети понор пакла
Залуд ватра грома

Нек се сада и над нама
Буром све разнесе
Стена пуца, дуб се лама
Земља нек се тресе

Ми стојимо постојано
Кано клисурине
Проклет био издајица
Своје домовине!

Hej, Sloveni

Hej, Sloveni, još 'te živi
Reč naših dedova
Dok za narod srce bije
Njihovih sinova

Živi, živi, duh slovenski
Živećeš vekov'ma
Zalud preti ponor pakla
Zalud vatra groma

Nek se sada i nad nama
Burom sve raznese
Stena puca, dub se lama
Zemlja nek se trese

Mi stojimo postojano
Kano klisurine
Proklet bio izdajica
Svoje domovine!

Chorvatsky

Hej, Slaveni

Hej Slaveni, još ste živi
Riječ naših djedova
Dok za narod srce bije
Njihovih sinova

Živi, živi duh slavenski
živjet ćeš vjekov'ma
zalud prijeti ponor pakla
zalud vatra groma

Nek se sada i nad nama
Burom sve raznese
Stijena puca, dub se lama
zemlja nek se trese

Mi stojimo postojano
kano klisurine
proklet bio izdajica
svoje domovine.

Slovinsky

Hej, Slovani

Hej Slovani, naša reč
slovanska živo klije
dokler naše verno srce
za naš narod bije.

Živi, živi, duh slovanski,
bodi živ na veke,
grom in peklo, prazne vaše
proti nam so steke.

Naj tedaj nad nami
strašna burja se le znese,
skala poka, dob se lomi,
zemlja naj se strese.

Bratje, mi stojimo trdno
kakor zidi grada,
črna zemlja naj pogrezne
tega, kdor odpada.

Polsky

Jeszcze Polska nie zginęła
(Pieśń Legionów Polskich we Włoszech)

Jeszcze Polska nie zginęła,
Kiedy my żyjemy.
Co nam obca przemoc wzięła,
Szablą odbierzemy.

Marsz, marsz, Dąbrowski,
Z ziemi włoskiej do Polski,
Za twoim przewodem
Złączym się z narodem.

Przejdziem Wisłę, przejdziem Wartę,
Będziem Polakami,
Dał nam przykład Bonaparte,
Jak zwyciężać mamy.

Marsz, marsz, Dąbrowski...

Jak Czarniecki do Poznania
Po szwedzkim zaborze,
Dla ojczyzny ratowania
Wrócim się przez morze.

Marsz, marsz, Dąbrowski...

Już tam ojciec do swej Basi
Mówi zapłakany:
"Słuchaj jeno, pono nasi
Biją w tarabany."

Marsz, marsz, Dąbrowski...