Reakce na další pomlouvačný článek zapřísáhlého bojovníka proti
národním bolševikům Mira Pomajdíka (Hold na něčem se ta kariéra stavět
musí, když už chybí schopnosti.) nazvaný Národný boľševizmus - nová
šanca, alebo opakovanie starých chýb? 2. Tento článek můžete
najít zde:
>>>
Ve všudypřítomné
záplavě internetových stránek občas narazíte na nějakou perlu, jenž se
vtipností povyšuje nad druhé. Jedním z takovýchto pokladů ryzích
záchvatů smíchu a pitomostí jsou bezesporu stránky
www.feministky.com (kdo nezná,
doporučuji navštívit). Možná se ptáte, proč je tak náhle vytahuji, ale
důvod je prostý – při četbě těchto nejmohutnějších pomníků lidské
hlouposti jsem došel k závěru, že je s největší pravděpodobností píší
muži a to s hodně zvrhlým smyslem pro humor.
Podobným těžko
identifikovatelným autorem je zřejmě i jistý Miro Pomajdík, neboť styl
jeho psaní spíše než zdatného revolucionáře připomíná zhrzenou bytost
něžného pohlaví. Díváte se teď na mne jako na blázna, že? Ale posuďte
sami – tak pofidérní hněvivé pseudočlánky může psát snad jedině
odmítnutá žena. Žena tak ponížená, tak žárlivá a pomstychtivá, že se
nezalekne té nejzvrhlejší a nejpodlejší msty na osobě pana J. Ševčíka
a přes něj i na Národně bolševické straně Československa.
To, že
k šíření svých pomluv, drbů a lží využívá internetové stránky SZM, se
mi zdá více než zrůdné a obludné. Ovšem ještě
strašnější je skutečnost, že čtenáři a členové SZM tyto články naší milé
zakomplexované čtyřicetileté panny mnohdy považují za věrohodný zdroj
informací! Ale lež má krátké nohy a proto přicházím já, přítel a
milovník všech žen, abych ukázal jak se věci doopravdy mají. A vy,
paní Miroslavo, uvařte si hezky kafíčko, na talířek rozložte vanilkové
oplatky a relaxujte. Má reakce na váš poslední článek právě začíná.
A začněme hned
zostra. Je realitou, že dnes většině lidem pojem „Černý front“ nic
neřekne. A když už, je ostatně jako frakce Dělnické strany, ze které
se postupem času stala NSDAP, zaměňován s hitlerismem. S touto
skutečností si pohrává paní Pomajdíková, když se snaží obvinit NBS ČS
ze spolupráce s neonacisty. Očividně se však ani nenamáhala
si k tomuto
tématu najít jakékoliv informace, natož si doopravdy přečíst brožůrku
"Alternativa národního bolševismu", ze které s takovou oblibou vytrhává
věty a pak je svým zcela specifickým způsobem vysvětluje čtenářům.
Pokud by tak učinila, našla by v ní kritiku Černého frontu z pohledu národních
bolševiků. Jestli ale chce tato dáma vskutku tvrdit, že NBS-ČS má co
do činění s hitlerismem, musím jí upozornit na pár bezvýznamných
drobností. Třeba na "nepodstatný" fakt, ukotvený ve všech ideových
matriálech národních bolševiků, že občanem národně-bolševického státu se nelze stát
na základě genetického vkladu (rasa, etnikum), nýbrž na základě
dobrovolného rozhodnutí přjmout danou národní kulturu, zvyklosti,
jazyk a odpovědnost. Překrásně to lze doložit tím, že předseda
litevské Národně bolševické strany je černoch, zástupce E. Limonova, předsedy
největší národně bolševické strany světa (ruské), je žid
a v Izraeli je dokonce celá Národně bolševická strana! Zajímavé,
Národně bolševická strana je vskutku plná rasistů…
Teď zde, milá paní,
najděte nějaké stopy hitlerismu, či čehokoli podobného. Národní
bolševismus se na rozdíl od hitlerovského nacionálního socialismu nesnaží
utlačovat či vyhlazovat různá etnika vlastního státu.
Nemyslí si totiž, že by se lidé dobrými či zlými rodili, takovými se
lidé stávají v průběhu života. Miro, Miro, Miro, již všude vidíš bílo?
To Vás vskutku ti zlý pánové v těžkých botách s hákovými kříži na bombrech provází i na nákup? Jste
Antifa pozitivní? S tím nepřímo
souvisí zajímavá demonstrace vašeho vojensko-historického přehledu, když se
ostatním snažíte nakukat, že členové SA byli z dělnické třídy a muži
z SS zase střední až vyšší vrstvy. Pokud je mi známo
(jako historikovi,
ne jako sociologovi), tak členové těchto oddílů byli vybíráni podle
svých předností a charakteristických znaků „árijství“. Cpát mi do huby
tvrzení o tom, že všechny vzory árijské rasy byly z vyšších tříd,
vyznívá zcela nastejno, jako kopat kanalizaci umělohmotnou lžičkou.
Teď se podívejme na
vztah národního bolševismu s fašismem. To že fašismus patří historicky
do rodiny socialistických ideologií společně s komunismem, anarchismem
(z jehož syndikalistické frakce se fašismus mimochodem zrodil),
socialismem a národním bolševismem je zcela nepopiratelné. Na rozdíl
od zbývajících jmenovaných ideologií se to však národní bolševici
nesnaží popírat. A proč by taky měli? Vždyť mimo to, že historicky
vznikly ze stejné rodiny, existuje mezi fašismem a národním
bolševismem tolik podstatných rozdílů! Národní bolševik je ochráncem
kultury a identity svého národa a vlasti, fašista taktéž, ovšem toto
právo je dáno pouze obyvatelstvu určitých zemí, nikoliv všem kdo
projeví sounáležitost a zájem. Národní bolševik necenzuruje a
prosazuje naprostou svobodu kulturní tvorby, na rozdíl od prvoplánové
fašistické cenzury. Národní bolševik věří ve vládu
institucí lidu, fašista ve vládu
vůdce. Národní bolševik… a tak dále a tak dále.
Jenže tohle vás
asi nezajímá, dotčená dámo, vy tu raději budete pindat o jakési
"Fašistické straně vzájemného porozumění", budete tu provolávat vzletné
teze o tom, že fašismus leží na hnojišti dějin. Ale tímto žabím
kvákáním jen odvracíte pozornost od toho, že se
sami už jednou nohou brodíte ve stejné žumpě. Zameťte
si prosím před
vlastním prahem, jste přeci povoláním uklízečka, že?
A abych tu nemusel
rozebírat tyto fekální záležitosti, vrhnu se na poslední věc, která
vám, paní Pomajdíková, leží v žaludku. Nelze si nevšimnout, s jakým
odporem se vyjadřujete o symbolice národního bolševismu. Samozřejmě,
tato provokující kombinace různých symbolik vás jistě nenechává spát. Ale
vězte, že již tímto splnila svůj účel. Její
zjevná provokativnost a údernost dosahuje vynikajících výsledků a je
to vidět. Inu, pánové
nebyli žádní hlupáci, když se nechali inspirovat. Avšak co je myslím
největším poselstvím národně bolševické symboliky, je její
demonstrativní překonávání dvou extrémů, jenž připomíná. Jako by chtěla
říci: „Vy jste zanikly, já jsem věčná!"
Je skoro škoda, že se
takto talentovaná žena středního věku snaží psát politické články.
Dejte mi vaše svolení a já se za vás přimluvím u redakce časopisu
Květy, kde je dle mě vaše pevné a neotřesitelné místo. Myslím totiž,
že čtenářky potřebují znát váš silný a dojímavý osud, který jistě
poznamenal i některou z nich. Prožijte krásný život po boku budoucího
vysněného manžela a … na brzkou čtenou. Ale receptů a návodů na
pletení dětských souprav.
S pozdravem váš přítel W.V.
