NAŠE NÁRODNÍ KARMA

Pro začátek bych měl vysvětlit, co to vlastně znamená pojem karma. Je to slovo sanskrtského původu. V doslovném překladu znamená „čin“ nebo „jednání“. V bráhmanizmu, hinduismu a buddhismu je to tedy souhrn všech činů člověka, které ho doprovázejí jako odměna nebo trest do dalších zrození. Podle bible bychom tento výraz mohli vysvětlit na základě podobenství: „Co si člověk zaseje, to také sklidí“ Galatským 6:7

NÁRODNÍ KARMA

Je také zákonem příčny a následku aplikovaný na jednotlivce nebo skupinu jednotlivců jako je rodina nebo národ. Proto bychom si měli uvědomit, že existují tři druhy karmy. Ve smyslu rozvrstvení žije každý člověk pod vlivem tří karmických vlivů:

a) individuální, osobní karma

b) národní karma

c) etnická nebo rasová karma

TROCHA HISTORIE

Náš národ vznikl spojením některých slovanských kmenů. Ale v jeho krvi koluje i krev jiného národa, který tu existoval předtím. Ten se nejspíš po vytlačení a vybití Germány částečně asimiloval se slovanskými kmeny. Tímto národem byli Keltové, konkrétně kmen nazývaný Bójové, který zde žil mezi 2. stol. př. n. l až do 5. stol. n. l. Podle jejich sídel (Bjohemum) dostaly Čech svůj latinský název Bohemia.

VLÁDA CIZINCŮ

V průběhu dějin měl náš národ problémy s uhájením své identity. Často nám veleli či vladli cizinci, anebo se s nimi vládnoucí vrstvy spojovaly. A to vždy, když šlo o nové ohrožení statků práv – čili o moc.

Sámova říše

Tento historický fakt u nás probíhá už od pradávna... počínaje Sámem, který vlastně původem franský kupec (Není historicky jasné, jestli se jednalo o kupce slovanského původu obchodujícího s Franky, nebo přímo o franského kupce. pozn. red.) a jako první cizinec sjednotil slovanské kmeny. Slovanský kmenový svaz byl s jeho osobou spojen natolik, že po Sámově smrti (658 nebo 659) nedokázal nikdo Sáma nahradit a jeho říše se rozpadla.

Velká Morava

Legenda o Svatoplukových prutech jasně vykazovala pro jeho tři syny ponaučení o tom, že musí být jako pruty. Když byly dohromady, nedaly se zlomit, ale když je každý zvlášť, tak se lehce lámou. Jelikož synové neuposlechli, došlo ke zkáze Mojmírovců už 12 let po Svatoplukově smrti kolem roku 906, kdy Velká Morava zmizela z pramenů důsledkem rivality jejích vládců.

Přemyslovci

Následovali Přemyslovci, kteří střídavě bojovali, nebo se spojovali s cizími sousedními panovníky. K moci je přivedlo krvavé zúčtování s konkurencí. Pokračovali ve vzájemném boji, aby nakonec celý rod, až do posledního z nich skončil stejně krvavou vendetou.

Lucemburkové

Do historie vstupuje další cizinec – Lucemburk, jehož potomek s geny svých předků Přemyslovců dokázal zemi pozvednout, posílit a dovést k rozkvětu, i když poněkud jinými, civilizovanějšími způsoby. Je to jedna z mála světlých stránek našich dějin.

Husitství – bitva u Lipan

Po období vlády obou synů Karla IV. Nastává v zemi chaos a nejistota; přichází éra Jana Žižky a husitského hnutí. Svým způsobem mimo jiné zaznamenala zdůraznění identity a schopnosti bojovat za svou věc, alespoň v určitých vrstvách národa.

Rozkol nastal opět uvnitř. Pokračoval zradou – a výsledkem byla v neděli 30. května 1434 bitva u Lipan. V této bitvě bojovala spojená vojska katolíků a umírněných husitů, která porazila oddíly husitských radikálů. Jednání umírněných husitů s katolíky a císařem vedlo v roce 1436 k přijetí kompaktát a uznání Zikmunda českým králem. Později přichází relativně klidné období, kdy vládne vskutku český král Jiří z Poděbrad.

Habsburkové a Jagellonci

V rychlém sledu vládnou opět cizinci – Habsburkové a Jagellonci. Následují znovu Habsburkové, kteří tu zůstali takřka čtyři sta let, a během své vlády (až na Rudolfa II.) uvrhli národ do poroby.

A co je příčinou? Potažmo hlavně česká šlechta neboli horních deset tisíc, jejichž vzpurnost a nenasytnost vždy způsobovala konflikty a nestabilitu této země. Vše vyvrcholilo právě Bílou horou, kde byly šlechtické stavy poraženy na hlavu a jimi povolaný Zimní král, čili další cizinec, zbaběle utekl.

Vznik republiky, Mnichov

Po třech stech letech dochází k rozpadu monarchie a 28. října 1918 k utvoření českého státu v čele s českým prezidentem Tomášem G. Masarykem. Bohužel ne nadlouho.

Během tohoto období se opět zviditelňuje známý rys na politické scéně, jehož původ je třeba hledat v minulosti, u šlechty, a to spojenectví. Nikdy nezmizelo a také nezmizí, jak dokazuje historie.

Mnichovským diktátem končí rozbitá republika. Právě spojenci, na něž naše republika spoléhala, nás nechali na holičkách a národ zůstal bez reálné možnosti uhájení nezávislosti. Jak to bylo dál, vědí všichni.

Totalita a Svoboda

Po vítězném únoru v roce 1948 byl nastolen totalitní režim, o který se zasloužili ti, kteří – za pomocí jiných spojenců – sledovali zejména své vlastní cíle.

A za dvacet let, kdy se zdálo, že si konečně budeme vládnout sami, bez cizinců, nás – také zásluhou těch, kteří sledovali vlastní cíle – bývalí spojenci napadli a okupovali dalších dlouhých dvacet let.

Až nyní jsme získali kýžený pocit svobody. Bohužel se v průběhu takřka dvaceti let, kdy máme svobodně zvolenou vládu, opět začal objevovat onen známý rys, charakterizující chování politické reprezentace a počínání vládnoucí vrstvy.

Znovu vstupujeme do spojenectví, tentokrát se Západem, jehož předchůdci nás už kdysi jednou obětovali.

HISTORIE SE OPAKUJE

Namísto podpory vlastní výroby došlo k její stagnaci. Tento nepříznivý vývoj v ekonomice vedl k výrazné devalvaci tehdejší měny, jejíž kurs vůči silnější měně se rychle snižoval. Problémy ve finanční oblasti byly totiž přímo spjaty s politickým vývojem.

Ztráta zahraniční prestiže bojem mezi vládnoucím vrstvou přinesla zhoršení bezpečnosti občanů i celkovou nestabilitu. To vše podtrhoval nárůst organizovaného zločinu, způsobující podstatné omezení obchodních aktivit ze zahraničí. A nejhorší na tom byl fakt, že v něm byli zapojeni i mnozí feudálové, a tak začalo postupné prorůstání těchto gangů do politické sféry, v níž se odehrávaly zápasy mezi členy vládnoucí vrstvy.

Jak poučné z hlediska současnosti, zdá se...

...zdá se, jako bychom tu nacházeli podobnost se situací v naší dnešní společnosti.

Situace po roce 1989

Rok 1989 byl proslulý sametovou revolucí a pádem komunismu. Po roce 1989 můžeme říci, že se svobodou přišel zločin.

V lednu roku 1993 z důvodů mocenských došlo k rozdělení Československa a ke vzniklu České a Slovenské republiky bez jakéhokoliv referenda.

V roce 1997 musela Klausova druhá vláda kvůli zhoršující se ekonomické situaci přijmout řadu drastických rozpočtových škrtů, označovaných jako „úsporné balíčky“. 30. listopadu 1997 podal místopředseda vlády Václav Klaus demisi. Ve dne 17. prosince 1997 Václav Havel pověřil Josefa Tošovského o sestavení úřednické vlády. Nová vláda byla jmenována 2. ledna 1998. Postupně začalo docházet k nespokojenosti části veřejnosti, vyjádřené například iniciativou: „Děkujeme, odejděte!“ (listopad), kterou podepsalo 200 000 občanů a která přivedla na náměstí desetitisícové demonstrace, požadující odchod Klause a Zemana (prosinec) 1999.

Častým předmětem kritiky bylo Klausovo vedení ekonomické transformace, v duchu úzce pojaté ideologie volného trhu (neoliberalismu, „tržního fundamentalismu“). Bylo mu vytýkáno zanedbávání právního rámce transformace, nebo dokonce despekt k právu. Klaus je často považován za politika nepřímo odpovědného za nejasnost až podvody při privatizaci a tzv. tunelování.

Česká republika v 21. století

V roce 1999 vstoupila Česká republika do NATO. V roce 2003 se změnila správa Okresů na správu Krajů. Do Evropské unie jsme vstoupili až v květnu roku 2004.

V letech 2008 až 2009 se v ČR rozpoutala ekonomická krize, která k nám dorazila díky nekalým krokům Goldman-Sachs, která školila své bankovní experty do centrální banky v USA. Jedním z jejich povedených podvodů bylo vytváření tzv. hypotéčních balíčků, kde se přidávaly nesplacené hypotéky společně ke splaceným a tyto bezhodnotnové balíčky, jak jim mezi sebou sami říkali „kuřecí řízky z hoven“ prodávali dálším lidem, kteří toto praktikovali do doby, než bublina praskla a jim nezbylo nic jiného, než pouhé dluhy.

Postupem času došlo k odhalení mnoha praktik, které se spolehlivě dali označit za zločinná spolčení. Nejdříve vyšla na povrh kauza tzv. Justiční mafie, která nezákonným způsobem ovlivňovala průhěh některých zájmových trestních věcí, ve kterých bylo mimo jiné zapleteno mnoho významých osob z řad politických kruhů (viz. případ Krakatice) V tomto zločinném spolčení mimo jiné figurovali mnozí vysoce postavení policisté a úředníci (např. soudce Berka – napojený na fakultu v Plzni), kteří se nechtěli zabývat problémy některých postižených občanů. Nejčastěji docházelo i kvůli banálním dluhům ponikatelů k vyhlášení konkurzu, dále neřešní některých problémových soudních a přestupkových kauz, opožďování a protahování soudních případů či falešným obviněním. Konečným důsledkem bylo zadlužení samotné justice. Otevřela se u nás dokonce i aféra právnické fakulty v Plzni kvůli plagiátorství disertačních prací a vydávání magisterských titulů během krátkých období, jako například za období 2 měsíců či jednoho roku. Proto musela být prověřena protikorupční policií.

Lisabonská smlouva

Ve dne 3. listopadu 2009 Václav Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu. Zároveň vyjádřil ostrý nesouhlas s formou, kvalitou i obsahem rozhodnutí ústavního soudu a prohlásil, že vstoupením smlouvy v platnost „navzdory politickému názoru Ústavního soudu, Česká republika přestane být suverénním státem“. Uvidíme jestli to náhodou nebude další Habsburská monarchie nebo Protektorát Čechy a Morava. Jesliže nám Evropská Unie a naše republika prokáže svou nechopnost, kterou už po mnoha generacích prokázali naši králové, šlechta, státníci a ministři, tak je všechny opět můžou vystřídat zase Rusové, kteří už téměř vlastní Karlovy Vary a vytvářejí si zde své vesničky. To si potom v budoucnu všichni budeme moci opětovně zazpívat naši národní hymnu. „Kde domov můj?“

Ferris, NBS ČS Vyškov

Zdroje:

Akademický slovník cizích slov, Praha 2001

Bible – Český ekumenický překlad

Keltští hrdlořežové – Terry Deary

Co nás čeká a nemine - Stanislav Brázda a Štěpán Alexa

Wikipedia a Google