Po stopách zapomenuté historie našeho státu: Národní obec fašistická

V březnu roku 1926, bylo založeno jedno z hlavních národních hnutí předválečného Československa a to sice Národní obec fašistická. Aktivita československých nacionalistů a fašistů rostla během roku 1925 a zvláště pak v roce 1926. Docházelo k postupnému organizačnímu sjednocování menších skupin (jednalo se především o Národní hnutí, Československé fašisty a Červenobílé), které v březnu 1926 vyústilo ve vznik Národní obce fašistické (NOF). Ta měla v době svého ustanovení podle střízlivých hradních informátorů a hlášení policie přibližně 200 tisíc členů.

Dne 2. ledna 1927 se v Brně sešel sjezd Velké rady fašistické, kde bylo zvoleno sedmičlenné direktorium vedené legionářským generálem a bývalým náčelníkem československého generálního štábu, jež byl z armády vyštván Benešem a Masarykem, Radolou Gajdou. Hnutí byl vzorem zejména italský fašismus. Volalo po vládě silné ruky a požadovalo ustanovení korporativního státu.

Do voleb v roce 1929 NOF kandidovala společně s Radikální stranou (a několika dalšími menšími skupinami) pod hlavičkou Ligy proti vázaným kandidátkám a získala 70 857 hlasů, což jí vyneslo 3 mandáty v poslanecké sněmovně. Ve volbách v roce 1935, do kterých šla NOF samostatně, získala pak více než dvojnásobnou podporu (167 433 hlasy) a do poslanecké sněmovny zasedlo 6 jejich poslanců. V některých oblastech Československa (Strakonicko, Pardubicko, jižní Morava) také její zástupci měli významné zastoupení v komunální politice.

V období tzv. druhé republiky se NOF začlenila do Strany národní jednoty. Po okupaci naší vlasti byl ustanoven Český národní výbor, jehož vznik NOF iniciovala. Do ČNV vstoupili vedle zástupců Vlajky, NOF a ANO i jiní politici a to i demokratického ražení. ČNV byl ale vyměřen jepičí život a po jeho zániku Gajda splnil slib daný Háchovi a na 2. červenec 1939 svolal likvidační sjezd NOF, jejímž členům – bylo jich tehdy 13 tisíc – nařídil vstup do Národního souručenství, jediné české protektorátní politické organizace.

Po druhé světové válce nebyla NOF, stejně jako žádná jiná strana, která se v prosinci 1935 stavěla proti volbě Beneše prezidentem, povolena (vyjma KSČ pozn. red.). Radola Gajda byl v politickém a vykonstruovaném procesu (Byl obviněn z kolaborace, i když bylo známo, že během okupace podporoval odboj, schovával partyzány, varoval je před zátahy gestapa apod. poz. red.) odsouzen ke dvěma letům vězení. (Krátce po propuštění na následky věznění zemřel poz. red.) Jedna kapitola československého nacionalismu, která začala právě před 80 lety, byla skončena…

Altermédia