|
Afrika už není jedinou
kolébkou lidstva!
V revue Sciences et
Avenir z července 2011 |1| francouzský paleoantropolog Yves Coppens
radikálně reviduje hypotézu o africkém původu lidstva, podle níž měl
anatomicky moderní člověk, Homo sapiens, vzniknout v Africe
v období mezi 100 až 60 tisíci lety. V Číně osídlované kontinuálně během
2 milionů let se totiž nashromáždily poznatky dokládající přechod mezi
tzv. archaickými a moderními lidmi, jejichž potomky jsou s velkou
pravděpodobností dnešní Číňané. |2|
Opět se
tak dostávají do popředí polycentrické modely původu moderního člověka,
které byly v posledních desetiletích z převážně ideologických důvodů
upozaďovány. |3|Podle polycentrických modelů pochází moderní člověk
(asijský, evropský nebo africký) z lokálních vrstev lidské evoluce a
vyvíjel se in situ. Archaické populace (Homo erectus)
se nezávisle na sobě sapientizovaly na různých místech a v rozdílných
dobách a tím se vytvořily místní „linie“ – poslední fáze již s markery
dnešních ras. |4|
Nálezy
z Předního východu (jeskyně Kafza a Schul), |5|Gruzie (Dmanisi) |5b|a ze
Španělska (Sima de los Huesos) |5c|začaly „politicky korektní“ a proto
široce popularizovaný monocentrický model nabourávat již před pár lety.
Dnes začíná být teorie Out of Africa stejně zavádějící jako
představa přímé linie od společného předka se šimpanzy. |6| Tato
zjednodušení vycházejí z politické objednávky, na hlubší úrovni pak
z linearity židokřesťanského pojetí času. Vývoj moderního člověka byl
zajisté mnohem různorodější.
Poznámky:
1.
Sciences et Avenir č. 772.
2. Dong,
W.: Les premiers hommes vus de Chine, v: Les Dossiers de la
Recherche, č. 32, srpen 2008, s. 47-49.
3. Jedná
se o starší „model svícnu“ Carletona S. Coona a model multiregionální
evoluce (MRE) M. Wolpoffa, A. Thorna a X. Z. Wua.
4. Slovo
rasa je na základě politického rozhodnutí tabuizováno a tak se geneticky
definované skupiny nazývají „populacemi“ či „etnickými skupinami“;
genetické změny mezi místními „liniemi“ přitom nemusely být nijak
dramatické, vždyť současní šimpanzi se od současného člověka liší jen
v 52 alelách; to ovšem nic nemění na skutečnosti lidské variability:
antropolog Carlton S. Coon dokonce nazýval pět základních ras poddruhy (subspecies).
5.
Sládek, V. – Svoboda, J. – Škrdla, P.: (1997) Hledání počátků moderního
člověka, v: Vesmír, č. 10, říjen 1997, s. 563- 567.
5b.
Lieberman, D. E.: Paleoanthropology – Homing in on early Homo, v:
Nature, č. 449, 20. září 2007, s. 291-292.
5c.
Carbonell, E. aj.: The First European?, v: Nature, č. 452, 27.
března 2008, s. 465-469. Inovující údaje o vzniku a evoluci druhu
Homo sapiens přinesly především objevy ze Sima de los Huertos .
Pokud se dalšími analýzami opravdu prokáže neuvěřitelné stáří této
lokality (více než 500 tisíc let), bude teorie Out of Africa
definitivně vyvrácena. Objevy podporující multi-regionalismus se
v poslední době množí v nejrůznějších částech světa (vedle Číny dále
Mongolsko, ale i Maroko a Austrálie).
6.
Obrovská diverzita nejstarších hominidů vedla k nelineárnímu
paradigmatu jejich evoluce. Avšak řešení sporu o tom, kolik je vlastně
druhů raných zástupců rodu Homo a jak definovat jeho základní
charakteristiky se zdá být v nedohlednu…
Jako
východisko k dalšímu studiu tohoto tématu doporučujeme sborník Sládek,
V. – Galeta, P. – Blažek, V. (ed.): Evoluce člověka a antropologie
recentních populací, Plzeň 2002.
Deliandiver.org | 