Pozitivní akce – feministický postup, který vám vyrazí dech

Jak dokáží být feministky akční a jaký mají vliv na soukromí každé ženy i muže. Feministky se dnes nijak netají snahou o přímou diskriminaci mužů, omezení svobody projevu a touží změnit svobodnou vůli mužů i žen.

Feministky dokáží být velmi akční. Jenže slovo feminismus vnímá větší část obyvatel negativně. Alespoň tak si stěžují na mnohých místech feministky a nechápou, co to způsobilo. Nicméně feministky se již léta v mnoha textech slovu feminismus pečlivě vyhýbají. Asi proto místo toho, aby něco nazvaly “feministickou akcí”, použijí výraz “pozitivní akce”. Rozhodně to pak zní pozitivně.

Než se dostanu k oněm “pozitivním akcím”, v nejnovějším článku z 9.6.2009 v sekci aktuality Ministerstva pro lidská práva se uvádí, že proběhla Evropská konference o nových cestách k překonávání genderových stereotypů. Účastníci s “moderními” pohledy na společnost vyzývají např. k přímé cenzuře reklamy a médií. Jako zdůvodnění se uvádí:

“Účastníci konference konstatovali, že hlavní překážkou v prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže není v rámci Evropské unie legislativa, ale především předsudky a stereotypy, které brání ženám i mužům v jejich svobodné volbě a rozhodování o jejich životě.”

Tradice a tradičních hodnoty jsou nazývány předsudky a stereotypy. Vlastní názor a vlastní životní styl, který vyhovuje jak mužům, tak ženám, není pro účastníky konference hodnotou. Naopak podle účastníků svobodná vůle jedince zabraňuje jeho svobodné volbě, a proto je s těmi nesvéprávnými jedinci třeba něco udělat. Z čeho vznikl takový posun k totalitním představám? Hledala jsem dál a nalezla základní myšlenkový dokument, který vznikl v květnu 2000 v Helsinkách.

A to už se dostávám k pojmu “pozitivní akce”. Zkrátím to. Není to nic jiného, než silové upřednostnění žen na úkor mužů. Pozitivní akcí je např. to, že na určitou funkci má lepší předpoklady muž, než žena, přesto je povinností dané instituce zde dosadit ženu, aby v takové funkci nebylo příliš mužů.

Říkáte si, že taková hloupost by vůbec neprošla, a že pokud se jedná o nějaký feministický dokument, je to projev exrémistického křídla feministek a běžná společnost by dané odmítla. Nad tím ale expertní skupina (paradoxně složená nerovně z osmi žen a dvou mužů) placená ze strany Evropské komise, která myšlenku “pozitivních akcí” prosazuje, právě v stejném dokumentu zamýšlí. Ve svých úvahách očekává, že pozitivní akce budou většinou mužů a žen odmítnuty, navrhuje:

* omezit svobodu politických stran
* omezit nezávislost soudů
* omezit svobodu projevu, zejména svobodu projevu médií
* kontrolovat nezávislost občanských sdružení přes dotace
* neakceptovat svobodnou vůli těch mužů a žen, kteří nesdílí stejný názor

Také vám to připadá jako nějaké sci-fi? Opak je pravdou. Dokument “Pozitivní akce v oblasti rovnosti mužů a žen” je právě teď ke stažení na stránkách vlády – Ministerstva pro lidská práva a rovné příležitosti v sekci Rovné příležitosti mužů a žen. “Feministická akce” neboli “pozitivní akce” se žádných prostředků k dosažení úspěchu neštítí. Je paradoxní, že dokument, který má v názvu “rovnost” a který je umístěný na webu Ministerstva pro rovné příležitosti, přímo vyzývá k diskriminaci na základě pohlaví. Dokument jednoznačně vychází z novodobé feministické filozofie “žena-oběť”, tzn. hájením ženy, která není schopná se sama bránit a vlastně ani netuší, co sama chce.

Opravdu takto chápe pojem rovné příležitosti Ministerstvo pro lidská práva mající na starosti rovné příležitosti? Přemýšlela jsem, jak popsat jednotlivé části více jak stostránkového dokumentu. Neodvážila jsem se toho. Tento dokument napadá pro mne tak základní hodnoty jako svoboda projevu, spravedlnost a svobodná vůle. Nedokáži dokument vůbec komentovat, aniž bych nepůsobila, že si vymýšlím. V dalších kapitolách jsem proto zvolila ze zmíněného dokumentu pouhou citaci odstavců.

Potřeba nutnosti odklonu od zásady rovných práv

(str. 3) Skupina si velmi dobře uvědomuje skutečnost, že i kdyby všem ženám byla přiznána stejná práva jako mužům, v myšlení a přístupu mnoha lidí by ulpěly stopy jejich předchozího podřadného postavení. Tyto přístupy se odrážejí v sociálních institucích i v chování takovým způsobem, že je zapotřebí zvláštního úsilí k tomu, aby se ženám dostalo opravdové rovnosti příležitostí.

(str. 5) Již se došlo k jednoznačnému závěru, že ochrana před diskriminací k zajištění rovného zacházení s ženami a muži v praxi nestačí… Rovnosti může být dosaženo uplatněním úsilí a vhodných metod s cílem kompenzovat nahromaděné břemeno minulosti a čelit psychologické a společenské setrvačnosti.

(str. 6) Zajistit uznání kompenzační strategie pro ženy však není nikterak snadné, protože v souvislosti se záměrem dosáhnout skutečnou rovnost to znamená odklon od zásady rovných práv, nebo alespoň od zásady rovného zacházení pokud jde o přístup k právům. Odstranění některých forem diskriminace vyžaduje nikoli zrušení jakékoliv diskriminace tím, že se rigidně nebude brát zřetel na pohlaví, původ, rasu nebo sociální situaci, ale naopak dočasné převrácení forem původně praktikované diskriminace. Nelze popírat, že takovýto přístup působí obavy všem těm, kteří byli vychováni v liberálních tradicích a jsou si vědomi nebezpečí vyplývajícího z jakékoli formy sociálního prověřování, nebo komunitární nebo společenské izolace.

(str. 7) V kostce řečeno, prolomení zásady rovných práv je vynuceno potřebou uvést tuto zásadu do praxe, aby se stala pro dříve utlačované skupiny, zejména ženy reálnou… Toto je – v krátkosti – cesta, ke které tato analýza pozitivní akce směřuje. Vzniká pokušení sejít z této cesty jakmile se setkáme se silnou negativní reakcí – ať již je spontánní nebo uměle vyvolaná – v určitém segmentu společnosti, nebo když nás od této cesty odrazují.

Vysvětlení, co je pozitivní akce

(str. 22-23) Odpůrci pozitivní akce se domnívají, že je porušením zásady individuálních lidských práv a že odporuje koncepci univerzality. Argumentují, že pohlaví by nemělo být kritériem pro rozdělování pracovních míst na trhu práce nebo příležitostí ke studiu. Nejvíce se používá argument, že kvóty pohlaví neumožňují zaměstnávat lidi s nejvyšší kvalifikací. Na druhé straně zastánci pozitivní akce pohlížejí na tento nástroj jako na vynikající prostředek k dosažení skutečné rovnosti mezi pohlavími.

Argument ve zkratce zní, že na rozdílné zacházení nelze vždy nahlížet jako na diskriminaci, protože takové zacházení může být oprávněné v případech, kdy odstraňuje skrytou diskriminaci spočívající ve většině případů v tom, že ženy jsou považovány v některých souvislostech za “horší” nebo “podřadné” pohlaví.

Pozitivní akcí na druhé straně rozumíme akce zaměřené na upřednostnění přístupu pro některé kategorie lidí, v tomto případě pro ženy, k jim zaručeným právům, ve stejném rozsahu jako členům jiných kategorií osob, v tomto případě mužům.

Je třeba se zmínit, že se často diskutuje o tom, zda by pozitivní akce měly být z hlediska pohlaví neutrální nebo zda by měly být zacíleny jen na ženy: neutrální ustanovení usnadňuje mužům přístup k těm kategoriím pracovních míst, v nichž je většina žen, a naopak přístup žen ke kategoriím pracovních míst, kde je většina mužů, je svým způsobem ustanovení podporující mechanickou rovnost. Neutrální ustanovení se ukázala jako velmi kontroverzní, protože velmi často působí ve prospěch mužů a ne žen z důvodu již zmíněných stereotypů v pojímání pohlaví.

Zamyšlení se nad potřebou regulace chodu politických stran

(str. 73) Dalším důležitým krokem posilujícím rovnováhu v zastoupení pohlaví by bylo zajistit, aby finance z veřejných rozpočtů byly dány jen těm politickým stranám, které mají na svých kandidátních listinách určitou rovnováhu mezi pohlavími. To je otázka, která je v některých členských státech předmětem mnoha diskusí.

(str. 80) Systém kvót v politické straně může dosáhnout cíle, jen když se dodržuje proces jeho provádění. Kvóty se musí dodržovat v procesu výběru a nominace od samého počátku a není možné o nich diskutovat až v závěrečné etapě. Proto je někdy nutné zvýšit velikost výborů a jiných stranických orgánů, aby bylo možné doplnit ženy bez toho, aby z nich byli vytěsněni muži.

(str. 83) V některých zemích se prokázalo, že účinný způsob jak zajistit vyšší zastoupení žen ve veřejných funkcích a současně jak přimět politické strany, aby jako kandidáty nominovaly ženy, je vytvářet zvláštní listiny žen nebo pohrozit politickým stranám zpracováním takových listin…

Zamyšlení se nad problematickou nezávislostí soudů

(str.19) Znamenalo by to také revidovat platnost precedenčních rozhodnutí Evropského soudního dvora (pokud mají spojitost s novelizovanými oblastmi předpisů Společenství), jejich relevanci jakožto zdroje práva a vliv na členské státy.

(str.60) Úkolem soudů je dohlížet na provedení zákona…. Soudy mohou vytvořit překážku jakémukoli pokusu o iniciování pozitivní akce, jejíž náplň není přesně stanovena právními předpisy, i když akce neodporuje ústavě. Existují oblasti, kde interpretace soudů přispívá k aktualizaci práva. To však velmi pravděpodobně není případ oblasti rovnosti mezi ženami a muži, kde nekonvenční opatření potřebná k nápravě existujících nerovností nebudou pravděpodobně v souladu s tradičními formami uvažování soudců, pokud ovšem soudy nedostanou prostřednictvím právního předpisu jasné vodítko ke změně stanoviska.

(str. 90) Skutečnost, že ve všech demokratických zemích je jmenování a povyšování soudců podloženo zvláštními garancemi (neodvolatelnost, kooptování nebo podobné postupy) vyvolává ve srovnání s předchozími případy vyšší potřebu použít zákonné – nebo dokonce ústavní – ustanovení, aby se zajistilo:

* úsilí o dosažení vyváženého zastoupení a současně plné nezávislosti soudního systému;
* zvýšení podílu žen v nejvyšších soudech nebo vyšších soudních orgánech při současném respektování záruk, které požívají současní držitelé těchto funkcí nebo mandátů.

K dosažení těchto cílů neexistuje jednoduché řešení. Nesmí se zapomínat na to, že řešení jsou ve značné míře v rukou samotných soudců a záleží na míře, v jaké si uvědomují význam rovnosti pohlaví. Je proto velmi pravděpodobné, že vyvážené zastoupení v otázkách rozhodování v sektoru soudnictví bude dosaženo až po uplynutí přechodného období, které je třeba pokud možno programovat nebo, vzhledem k tomu, že je žádoucí věci urychlit, přijmout opatření v rámci kariérních příležitostí na vrcholku justičních orgánů nebo institucionální pyramidy.

Zamyšlení se nad tím, že muži i ženy samotné špatně přemýšlejí

(str. 45) Úsilí o snížení segregace – působením na tradiční postoje a podporou žen i mužů, aby se ucházeli o “netradiční” odborný výcvik a o netradiční práci – nepřineslo žádoucí účinek. Stále převládá segregace podle povolání a velké strukturální mezery v odměňování. Proto byly k překlenutí těchto rozdílů v několika málo případech zavedeny příplatky ke mzdě pro ženy.

(str.93) Pozitivní uvědomovací akce jsou důležité pro dosažení trvalé změny mentality. Lze je zařadit do školních osnov nebo procesu celoživotního učení, do školení ve státní službě.

Jednorázové akce, které se zdají být vysoce důležité, jsou “školení učitelů”, aby si uvědomili potřebu integrovat perspektivu pohlaví do všech oblastí, ať již jde o veřejnou správu, soukromé podniky, vzdělávací soustavu nebo rodinu.

Kromě toho je třeba uvážit, jaké změny jsou žádoucí v představách o rolích mužů a žen a v rozdělení těchto rolí a, kde je to vhodné, v rozvíjení výchovného přístupu k prosazení toho, čemu je třeba porozumět.

Zamyšlení se nad svobodou tisku

(str. 93) Aktivity ke zvyšování povědomí o pozitivní akci nejsou nutně neslučitelné s akcemi ke zvyšování povědomí. Jakkoliv je třeba návrhy, které by bylo možné považovat za ohrožení svobody tisku zvažovat opatrně, je nutné vyvinout úsilí, aby různé sféry médií z etických důvodů nevysílaly signály, buď přímo ve svých programech nebo v inzerátech, které by mohly diskreditovat strategie pozitivní akce nebo sociální změny, kterých těmito akcemi má být dosaženo nebo které je podporují.

Zamyšlení se nad problematikou svobody v občanských sdružení a existence možnosti regulace přes dotace

(str.93) Hlavním principem sdružení je svoboda občanů vybrat si určitý sociální účel a formu organizace. Přespříliš pevná pravidla by omezila svobodu členů a znemožnila budoucí založení sdružení, která by mohla například působit ve prospěch žen nebo hájit otcovství. Avšak v mnohých zemích je přístup sdružení k určitým výhodám (daňové úlevy nebo veřejné dotace) závislý na splnění určitých zákonných povinností. Není žádný důvod, proč by jednou z těchto povinností, tam kde to přichází v úvahu, nemohlo být rovnoměrné zastoupení mužů a žen v řídících orgánech.

Zamyšlení se nad korigováním nezávislosti států ze strany orgánů Evropské unie

(str. 97) Je zřejmé, že účinné naplnění rovnosti pohlaví vyžaduje pevný závazek ze strany států jdoucí za hranice “dobrovolné” povahy pozitivní akce.

Co by se pravděpodobně mělo podniknout, alespoň na mezinárodní úrovni a například v rámci Rady Evropy, je přijetí imperativnější formy textu, který by mohl znít například takto: …

“Členské státy souhlasí s přijímáním pozitivních opatření, nezbytných k tomu, aby bylo v době odpovídající stavu ekonomického a sociálního rozvoje dosaženo rovného zastoupení obou pohlaví v oblastech kvalifikace, povolání a odpovědností”.

Tento přístup se zdá zásadní, pokud máme překonat mnohé stávající ústavní překážky v členských státech, protože je to jediná cesta jak přinutit lidi, aby diskutovali o rozporech mezi ústavními pravidly a mezinárodními závazky.

Článek Dominiky Hužvarové byl převzat ze stránek Stopfeminismu.cz