Pietní akce v Brně-Komíně u příležitosti osvobození Brna Rudou armádou

Žijeme v době apatie, nezájmu a všudypřítomného překrucování historie. Přesto se každého 27. dubna v Brně schází na tu větších, tu menších pietních a vzpomínkových akcích lidé, aby si v tento den připomněli výročí osvobození Brna Rudou armádou.
 
I my jsme tak vyrazili na pietní akt, který se uskutečnil ve čtyři hodiny na Ruském kopci v Brně – Komíně. Volba této z mnoha se překrývajících tématických akcí nebyla náhodná. Ruský kopec je druhým největším pohřebiště příslušníků Rudé armády (89 mužů a 2 ženy) a Rumunské armády (3 muži) v Brně. Přesto je na rozdíl od toho na Ústředním hřbitově často opomíjené, což se odráží i na velikosti zde konaných vzpomínkových akcí. A právě snaha posílit počet přítomných byla oním důvodem, který nás vedl k výběru zrovna této akce.
 
Na místo konání jsem dorazili chvíli po zahájení akce vyzbrojeni kyticí a třemi vlajkami – vlajkou Československé republiky, vlajkou Sovětského svazu (vojáci Rudé armády pocházeli ze všech částí SSSR a ne jen z Ruska, jehož vlajka již byla přítomna) a vlajkou Národně bolševické strany Československa. Zde již byl shromážděn hlouček účastníků skládající se z představitelů MČ Brno – Komín, zástupců ruské ambasády, členů místních organizací KSČM, ČSSD a ODS, zástupců místní základní a střední školy, pamětníků, obyvatel Komína a dalších lidí. Akci zahájil svým projevem místostarosta MČ Vlček, který připomněl průběh osvobozování Brna a Komína. Po něm promluvil tajemník konzula Ruského vyslanectví v Brně. Následovaly přednesy básní Jaroslava Seiferta v podání zástupců místních škol a básní místní občanky paní Kachlíkové. Na závěr byla na kytaru zahrána píseň Karla Kryla „Anděl“.
 
Po celou dobu konání akce se však odehrávala ještě jedna dějová linie, neboť náš kontingent nepadl do oka místostarostům Komína Liboru Vlčkovi (ODS) a Jiřímu Sedláčkovi (ČSSD) a představiteli ruské ambasády. Prvním dvěma jmenovaným vadila přítomnost naší strany a poslednímu vlajka Sovětského svazu (hlavně že společné pitky zástupců ambasády a KSČM mu nevadí). Rozhodli se nás tedy z akce vyštvat. Když nepomohly jejich vzteklé a nutno podotknout dosti veselé slovní výpady, rozhodli se změnit taktiku a dali nám ultimátum – buďto stočíme vlajky a z akce odejdeme a nebo na nás poštvou policii. A skutečně, opodál již přešlapovalo několik příslušníků policie ČR. Nezbývalo než učinit bleskové rozhodnutí – buďto se stáhnout a nechat agresory vyhrát a nebo jim navzdory setrvat, což by jednoznačně znamenalo konflikt a následné rozbití celé pietní akce. Nakonec jsme se rozhodli pro třetí cestu. V zájmu pokračování pietní akce jsme stáhli vlajku naší strany a dále na akci zůstali s českou a sovětskou vlajkou jako „řadoví účastníci“. Teď byli na tahu agresoři. Ti zřejmě usoudili, že nyní by se jim zátah proti nám špatně vysvětloval a tak policii odvolali. Neodpustili si ale pár proti nám zaměřených jedovatých vět pronesených na samém konci akce před shromážděnými lidmi.
 
Po rozpuštění shromáždění jsme položili naše květy k památníku a vzdali svůj hold zde pochovaným hrdinům. Následně jsme pak ještě dlouho zůstali na místě a vedli diskuse s účastníky akce, z nichž nám většina za naší účast na této akci děkovala.

Karel

Šmejdi dne

Libor Vlček (ODS) a Jiří Sedláček (ČSSD):

Fotografie z akce

(Tyto fotografie najdete v tématické fotogalerii na našich stránkách >>>)