|
První máj
v Brně
První máj v Brně, náckové
- pochod, jacísi odpůrci – blokáda. Tohle jsou události, který vždycky
vítám, protože očekávám nějaký to vzrůšo. Když už pár stovek lidí
prakticky paralyzuje celý město a policajti se (kor dneska) tetelí
blahem, že při snižování platů bude i nějaká ta odměna (ti radikálnější
se zase těší, že se třeba i naskytne příležitost dát někomu pořádnou
teleskopem po hlavě), tak si říkám, proč zůstat doma.
Vyrazil jsem tedy do města. Musím přiznat, že se mi nejdřív vůbec
nechtělo. Den před tím jsem se ožral jak zákon káže, od rána jsem
pomáhal stěhovat kámoše a venku bylo dost hnusně, dokonce pršelo. Říkal
jsem si, že aspoň stihnu komunisty, těšil jsem se, že si dám klobásku s
pivkem za 10Kč, žel, rozpustili to nějak brzo. Dal jsem se tedy směrem
na Malinovského náměstí, kde měli sraz odpůrci pochodu DSSS.
Začínalo to
ekumenickou bohoslužbou. Ta podle mě v tu chvíli zajímala kolem 5% lidí,
kteří byli přítomni. Jestli si protestantské církve myslí (a že jich
panečku je), že si budou dělat agitku na pochodech nácků, mýlí se.
Bohoslužba nebohoslužba, odpůrci se pomalu začali šikovat na ulici Cejl.
Ti se skládali samozřejmě z cikánů (někteří byli v klidu, u jiných bych
se s čistým svědomím vsadil, že za jiných
okolností by neměli problém kohokoliv očórovat - evidentně prolezlí kriminálama tak, až z toho naskakovala
husí kůže), různých subkultur, tradičně sympatizujících s AFA, hipíků,
Zelených - asi největších přítomných extrémistů (včetně fanatika Lišky, a
to i přesto, že na letácích, jež se rozdávali, bylo psáno: „bez
propagace politických stran, hnutí a ideologií“) a samozřejmě studentů
uměleckých škol, kteří si poslední dobou dělají monopol, na ty největší
všelidský zkurveně humanistický tolerantní dobráky, co kdy chodili po
tomto světě.
Tady bych se na chvíli chtěl pozastavit hlavně u fakulty FaVU, a trošku
si vylít svoji nenávist. Jedná se o naprosto marginální „vysokou školu“,
schválně uzpůsobenou k tomu, aby na ni mohli studovat retardovaní
výtvarníci, kteří se ve svých představách prezentují jako hustí
alternativní umělci, a učit vysloužilí tolueňáci, což jsou takoví ti
ochraptělí chlápci s plnovousem, kteří neustále někoho oxidují
dementníma historkami z předlistopadové éry o tom, jací že to byli
disidenti. Jenže neví, že normální lidé ví, že se jedná o pseudo-alternativní smažky, tvořící kupy a kupy sraček. A já bych se
právě vsadil, že z té školy na protiakci nechyběl snad jedinej student,
dokonce si myslím, že svoji účast měli jako jedinou aktivitu na škole
povinnou a dostali za ni zápočet, ale to jen tak na okraj.
Chvilku jsem teda ještě okouněl, mezitím jsem narážel na různá
individua, jako třeba nějakou holku, která zřejmě považuje snahu o
„vypadat co nejhnusněji“ za nějakou super exhibici (kdo tam byl, moc
dobře ví koho myslím), nebo dva veselý a hrozně trapný všetečky, jejichž
protest proti náckům spočívá v tom, že otravují ostatní lidi z
protiakce. Až když jsem narazil na Davida Pazderu a jeho stalinistický
spolek, jak hystericky řvou do tlampače, začal jsem toho mít dost,
chvilku jsem zapřemýšlel jestli taky nejsem fašoun, zjistil, že nejsem a
odebral se na mítink DSSS.
Když jsem přicházel do „jejich“ parku na Kolišti, tak mě příjemně
překvapilo, že ačkoliv byl obklopený cajtama, pouštěli bez lustrace.
Zrovna mluvil Vandas. Kdo slyšel nějakej jeho projev, tak o nic
nepřišel - byl stenej jako všechny předtím. Jen se notně pochválil, že už
dávno věděl a předvídal, co je strana „kšefty veřejné“
(jak ji svým
ostrovtipem přejmenoval), ale nikdo mu tehdy nevěřil. Chlap je zkrátka
vizionář.
Následovali další proslovy, a další a další... Byla to fakt děsná nuda a
jsem přesvědčenej, že v tu chvíli se tam nebavil vůbec nikdo. Většinou z
oblasti ekonomiky - hráli na stejný argumenty jako levičáci. Klidně si
spolu ty řečníky můžou prohazovat a nic se nestane. Nebýt nějakých
kuriozit, jako třeba zkomolení jména Nigela Farage na něco ve stylu
„Niguel Faruadží“ nebo jakéhosi povedeného písničkáře, kterej v jednom
tracku spojil: obušky, policejní rozbušky a sv. Václava, unudil bych se
k smrti. Hustá koncentrace policajtů pak umožnila přijít
se podívat i Slačálkovi a dovedům z pirátské strany, mezi nimiž nechyběla i Olivie
Brabcová (ta rebelka co se ráda svlíká, nechodí každej víkend do hospod
a čte Bělohradskýho).
Po nekonečné nudě se dal pochod do pohybu. Policajtům se evidentně
nechtěl rozhánět poměrně početnej tábor odpůrců, mezi kterým byli i
děcka, nezůčastnění, důchodci a postižení, tak plešouny odklonily druhou
stranou. Ze samotného pochodu jsem nic neviděl, počkal jsem v táboře
odpůrců. Ti mezitím čekali na Cejlu a někteří se posilňovali v místních
nonstop špeluňkách pivama. Když přicházel pochod zpátky
na maliňák, nastalo klasický pořvávání a fakování na padesát metrů přes
policejní kordony. Z jedné z postraních ulic se klidně odpůrci mohli
dostat až k náckům, někteří tam i běželi, ale hlavní dav zůstal za policií. Já tedy
prošel v klídku na druhou stranu, kde byli náckové. Někteří se ve
skupinkách rozcházeli, jiní se snažili vzít odpůrce na druhé straně
útokem, samozřejmě bez šance. Nějakej 50tiletej příznivec DSSS si tam
div hrdlo nevyřval na jakéhosi zhruba patnáctiletého odpůrce, kterej měl
v tu chvíli tak vyděšenej kukuč, až mi ho bylo líto. Jedna věc však byla
legrační. Lidi z tábora odpůrců, kteří se taky dostali na druhou stranu,
najednou jenom chodili s hlavou k zemi, a dělali jakože nic. Když už
kurva dělám hrdinu a lezu na takovou akci, tak se pak nechovám jak
připosraný děcko z čerta.
Na závěr bych chtěl dodat, že odpůrců rozhodně nebylo 2000 jak někteří
velkohubě prohlašují. To do toho vzali i kolemjdoucí, čumily a
novináře. Bylo jich bylo tak kolem 600-800 max. Náglů nevím kolik bylo,
v parku to vypadalo, že jich je 5 a půl, nakonec se ukázalo, že zas tak
málo jich nebylo. Další věc je, že jsem se celou dobu celkem nudil,
naštěstí jsem aspoň vždycky někoho potkal, jinak bych šel asi domů dřív.
Víc než pochod náglů a blokáda odpůrců, mi to přišlo jako totální ukázka
policejní moci a příležitosti k vyzkoušení si dalších a dalších slídilských postupů a fízlování.
Homogej
 |