|
Pořád tam hoří aneb leden v Řecku
Zdá se, že události v Řecku byly v mainstreamových médiích
zastíněny konfliktem v Gaze, přerušením dodávky zemního plynu a českým
předsednictvím Evropské unii. V Řecku to ale stále vře, stát přikračuje
k extrémně represivním opatřením a sledování vývoje tohoto dění pomáhá
pochopit celý kontext, přesvědčuje o tom, že bojovat proti státnímu
molochu provázanému s ekonomickou elitou je možné, a napoví mnohé o tom,
jestli bude mít „rebelie“, jak o prosincových událostech sami řečtí
anarchisté mluví, možnost dlouhodobě ovlivnit společnost.
3. ledna se konala demonstrace vyjadřující solidaritu s Konstantinou
Kuněvou, radikální odborářkou, která byla 23. prosince napadena,
pravděpodobně útočníky najatými firmou ISAP, provozovatelem athénského
metra a příměstských vlaků. Kuněva zastupovala zaměstnance úklidových
služeb, které pro tuto firmu pracují. V rámci převedení těchto
zaměstnanců pod soukromou firmu OIKOMET, která úklidové služby dál ISAP
zprostředkovávala, se znatelně snížil příjem řadových zaměstnanců (část
peněz vyplácenou ISAP „schlamstli“ šéfové OIKOMETu) a zaměstnanci,
povětšinou imigranti (sama Kuněva je původem Bulharka), přišli o
sociální jistoty státních zaměstnanců a začaly se množit případy šikany
a špatného zacházení. Celá tato privatizace a zbavení se zodpovědnosti
za zaměstnance je v současném Řecku běžná. Kuněvě způsobil útok
kyselinou (mj. i na obličej) velmi vážná zranění a má trvalé následky.
V noci na pondělí 5.1. 2009 byla napadena policejní hlídka před
ministerstvem kultury v athénské čtvrti Exarchia několika útočníky,
kteří použili automatické zbraně MP-5 (rovněž ve výzbroji policie) a
vážně zranili jednoho příslušníka policie. Bezprostředně následovala
razie do klubů a barů v této čtvrti, která je vyhlášená jako
alternativní a anarchistická bašta studentů. Mladí lidé byli biti a
zatýkáni i kolem místa, kde byl zastřelen Alexandros Grigoropoulos.
Zatčených bylo nakonec kolem stovky. Bezprostředně poté následovaly
razie do bytů aktivistů, zabavování počítačů, tiskovin atp. Anarchisté
se od útoku distancovali a zazněla teorie, že útok zinscenovali sami
policisté, aby měli důvod k rozpoutání vlny zastrašování a perzekuování
aktivistů.
Na 9. ledna byly svolány demonstrace hned v několika řeckých městech,
proti reformě školství a také u příležitosti 18. výročí vraždy Nikose
Temporenase, středoškolského učitele, jehož zabila v Patrasu před
studenty okupovanou školou fašistická bojůvka, kterou podporovala vláda.
V Athénách dosáhl počet demonstrujících deseti tisíc, anarchistický blok
potom dvou tisíc. Po městě se pohybovalo na osm tisíc policistů a
provádělo strategii nulové tolerance schválenou novým ministrem
veřejného pořádku. Bezpočet demonstrantů bylo zmláceno, někteří utrpěli
velmi vážná zranění. Jeden demonstrant byl zmlácen podruhé a se stejnou
brutalitou, jakmile opustil pohotovost, kde byl ošetřován po prvním
„zásahu“.
Policisté se snažili obklíčit nebo vehnat do izolace menší skupinky
protestujících. Policejní násilí se obrátilo i proti právníkům, kteří se
shromáždili před velitelstvím athénské policie. Pravděpodobně v
souvislosti s protesty bylo vyklizeno okupované divadlo nedaleko stanice
metra Panepistimio, které sloužilo jako informační centrum
anarchistických protestů.
V sobotu 10. ledna potom radikální novináři obsadili budovu Svazu
athénských novinářů denního tisku (ESIEA), který funguje jako kontrolní
instituce žurnalistiky v celém Řecku. Problém, na který chtějí tímto
způsobem upozornit, je demagogický přístup k prosincovým událostem a
lživá propaganda směřující proti protestům.
Ve stejné době bylo v Soluni obsazeno státní divadlo, aby sloužilo jako
informační centrum. V městě Volos, ve středním Řecku, byla zase obsazena
Centrála odborů v solidaritě s Konstantinou Kuněvou.
13. ledna byl zrušen transport amerických zbraní do Izraele přes řecký
přístav Astakos. Mezinárodní média jako důvod uváděla přílišnou blízkost
izraelského přístavu Ashdod, kam měla být munice přepravena, u pásma
Gaza. Podle řeckých masmédií byl transport zbraní zrušen řeckou vládou.
Na 15.1. byla totiž nachystána blokáda přístavu Astakos.
Na 17. ledna byla plánovaná další demonstrace Lidové fronty za
osvobození Palestiny. Arionu, lodi, která měla z Řecka do Gazy přepravit
lékařskou pomoc a jídlo, není totiž izraelskými úřady umožněno přistání.
Více než 270 lidí je stále zadržováno v pěti městech v souvislosti s
prosincovými nepokoji. 67 z nich je ve vazbě a 50 imigrantů, kteří byli
zatčeni v prvních třech dnech od smrti Alexandrose, bylo odsouzeno k 18
měsícům vězení a deportaci. Devatenáct zatčených je ve městě Larissa,
blízko Athén, souzeno podle protiteroristického zákona. 17. ledna se
měly konat v různých městech demonstrace na podporu těchto obviněných.
Držme palce řeckým aktivistům, dělejme benefity pro jejich zadržené, ale
hlavně bychom si měli uvědomit, že jestliže je odpor možný v Řecku, je
možný i tady. Takže řečeno parafrází: „Kašlete na 89‘, bojujte teď!
Kašlete na Řecko, bojujte tady!“
ČSAF |
