Vážení přátelé, jsem zděšen, aneb tak jsem si to přečetl o těch národních bolševicích

(Reakce na sérii článků "Na protiradarovém hnutí parazituje nacionálně bolševická strana") Brouzdám si takhle tuto sobotu po internetu a snad vyšší prozřetelnost, snad určitá míra nudy mne zavedla až na stránky Britských listů. Začal jsem si tudíž pročítat jednotlivé příspěvky a nutno podotknout že mě upoutaly zejména dva, v nichž jsem se dočetl o tom, že jacísi neonacisté maskující se za líbivou fasádou komunismu parazitují na apolitickém hnutí Ne základnám. Samozřejmě mě ovládlo zděšení, neboť mě jako člověka co od samého počátku snah o vybudování vojenské základny USA v ČR pomáhal budovat v Brně organizaci iniciativy Ne základnám a investoval do toho nemálo úsilí, peněz a času iritovala informace, že na našem hnutí parazituje jakási organizace stalinisticko, fašisticko, anarchisticko, fatalisticko, maoisticko, zoofilně recesistických neonacistů. Ano, byl jsem zděšen!

Poté ale, co se můj srdeční tep zklidnil na normál a zlostně rozkousaná tužka se vrátila do stolu kam patří, přepadlo mě jakési blíže neurčité tušení zádrhelu v dotyčných článcích a tak jsem si je přečetl ještě jednou. Tentokrát jsem již nezbělal zlostí, ale naopak mě zarazilo v nich se neustále objevující sousloví „národní bolševismus“. Národní bolševismus, národní bolševismus...odkud to jen znám, pátral jsem ve své paměti. A pak mi to z ničeho nic došlo – já jsem přeci předsedou jakési organizace nesoucí jméno Národně bolševická strana Československa.

A co myslíte že jsem udělal? Uvědomil si, jaká že to jsem svině? Spáchal sebevraždu? Ke smůle pisatelů těchto článků ani jedno. Naopak jsem zamáčkl slzu - onen pozůstatek akutního záchvatu smíchu způsobeného informacemi, co jsem se o sobě opět dozvěděl - a položil si otázku, co motivovalo pisatele těchto článků.

U článku prvního, pro nějž je tolik charakteristická komická snaha autora napěchovat do textu co nejvíce odborných výrazů a pseudoodborných formulací a poznatků, vedoucí až k logické nesmyslnosti některých vět (To mi připomíná výrok z jednoho, bohužel si již nevzpomenu jakého, českého filmu, který zněl asi takto: „Ať člověk řekne sebevětší kravinu, podá-li to náležitě věděcky, vždy se najde nějaký blbec, který mu zatleská.“ ), mi to bylo jasné hned poté, co jsem si zobrazil informace o jeho autorovi. Zde jsem se totiž dozvěděl, že je členem Nesehnutí - organizace střežící čistotu našeho liberalismu a politické scény. Ta se totiž již zřejmě, i přes své veselé kampaně za nekontrolovanou imigraci a „koš ér“ zobrazování ženského těla, nudí a tak se obveseluje jakýmsi fetišismem na naší stranu. Krásným příkladem tohoto fetišismu je jakýsi Štefanec, který si dlouhé chvíle krátí spamováním hysterických emailů na všechny strany, v nichž objasňuje, proč jsou národní bolševici svině. Na naše snahy vést s ním na toto téma polemiku pak vždy reaguje urychleným úprkem, nebo dalšími sprostými emaily.

Více se nad obsahem tohoto článku nehodlám pozastavovat, neboť vyvracet po tisící opakované lži mě už vážně nebaví. Jsem známý svou mnohdy až sebedestruktivní vírou v lidské pokolení a tak věřím, že jsou čtenáři natolik inteligentní, že si budou obsah tohoto článku prověřovat například na našich stránkách www.narodni-bolsevik.org. Pojďme se tedy podívat na článek (či prohlášení – je jedno jak to nazveme) druhý.

Ten je mnohem zajímavější, neboť je pod ním podepsán jako jeden ze dvou autorů vůdce iniciativy Ne základnám a zcela apolitický vůdce politické trockistické organizace Socsol (pro upřesnění: trockisté jsou menšinovou frakcí komunistického hnutí ideově vycházející z názorů a děl ruského komunistického revolucionáře Lva Trockého). Tento současný guru protiradarové scény se snaží do světa vytrubovat, že Ne základnám je apolitická organizace, na které se snaží parazitovat zlý národní bolševici. Nějak už ale zapomíná zmínit, že pražská iniciativa Ne základnám byla od začátku sdružením rozličných politických organizací, Socsolem počínaje a Humanistickou stranou konče, které se snažily na problematice radaru přihřát svojí polívčičku (jejich celý, i když dnes již dosti ořezaný seznam můžete najít zde: www.nezakladnam.cz/cs/19_o-iniciative).

Naproti tomu Ne základnám v Brně byla a je koncipována jako samostatná organizace (samostatná právě z důvodu nesouhlasu s touto výše popsanou podobou organizace v Praze) stavící na tom, že sdružuje členy různých politických názorů, kteří potlačují své osobní přesvědčení ve prospěch boje proti radaru. Zatím co se tedy politické organizace sdružené v Ne základnám v Praze rvou jak vzteklý psi (nejdřív ze svých řad vyštvaly KSM, poté se Humanistická strana poštěkala se Socsolem a jinými trockisty a odešla na protest proti jejich aktivitám uvnitř Ne základnám apod.), v Brně je iniciativa proti těmto sporům imunní a i když jí postihují různé problémy, činnost pokračuje dodnes a to bez ohledu na to, že pražská skupina sabotuje fungování jejího webu tak, že vzniká opačný dojem. Důkazem její činnosti je například demonstrace proti radaru svolaná naší stranou a iniciativou NE základnám Brno, která se v Brně uskutečnila 17. listopadu, o níž se můžete dočíst zde: http://www.narodni-bolsevik.org/Clanky/Texty/17NBlistopad.htm a o následných tanečních kreacích Májíčka a spol. zde: http://www.narodni-bolsevik.org/Clanky/Texty/ReakceNE.htm.

Naše strana nemůže za to, že problematika radaru u většiny společnosti už není oním horkým tématem dne (to neznamená že se tato situace pod vlivem nových událostí nezmění) a tak z toho plynoucí odliv aktivistů napříč iniciativou vedl až k tomu, že dnes v Brně tvoří většinu jejich členů členové a sympatizanti naší strany. Na rozdíl od trockistů z vícero organizací, které dnes okupují pražskou Ne základnám, se však naše strana nikdy nesnažila převzít kontrolu nad iniciativu ani za ní vystupovat.

Ať tak či onak, dle mého názoru by si jeho lordstvo vůdce Májíček mělo uvědomit, že iniciativa Ne základnám nebyla nikdy jednotným rajchem, kterému by mohl vládnout, ale volnou federací městských aktivistických skupin. Brněnská skupina by tak úplně stejně mohla vyloučit z Ne základnám Májíčka a jeho masovou organizaci Socsol, která je natolik masová, že kdyby nevstoupila do iniciativy, byla by odkázána na organizování manifestací ve výtazích našich činžovních domů. Takovýmto vzájemným vylučováním bychom se však už ale dostali do situace dosti tragikomického rázu, a o to nám přeci nejde. Nám všem odmítajícím výstavbu vojenské základny USA v ČR přeci musí jít prvotně o spolupráci s každým, kdo je ochotný našemu společnému boji pomoci bez snahy o osobní profit. To co trápí iniciativu Ne základnám tedy není její spolupráce s naší stranou, ale mocenské a politické ambice některých jejich členů, popřípadě jimi zastupovaných organizací, jenž vedou k malicherným sporům a zbytečnému štěpení organizace a které taky zcela zjevně stojí za vznikem tohoto prohlášení.

J. Radegast

PS. Pro všechny, kteří budou nazývat styl mého psaní povrchním, vulgárním a primitivním: Já píši stylem co na srdci to na jazyku, neb to považuji za správné. Pohrdám tedy uměle vykonstruovanou normalitou tzv. kulturního způsobu psaní. Udavte se svými normami, já si žiji po svém, já jsem národní bolševik!

Články na které reaguje tento text najdete zde: >>>