|
V čem spočívá nepřijatelnost závěrečné
zprávy Národní referenční laboratoře o měřeních provedených na radaru?
Dne 3. 10. 2007 byla zveřejněna
ministerstvem obrany „Hodnotící zpráva měření radiolokační stanice EBR
na atolu Kwajalein“ a nedávno byla publikována i závěrečná zpráva
Národní referenční laboratoře „Zhodnocení možných zdravotních rizik
vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru EBR....“. Z obsahu
obou zpráv vyplývá, že se autorům bohužel nepodařilo zvládnout tak
závažný úkol, jakým je ochrana zdraví občanů – této problematiky se
nedotkli ani z 25%. Po důkladném prostudování lze konstatovat, že výše
jmenované dokumenty mají následující společné nedostatky:
- Autoři se zabývají především vyzařováním radaru z bočních laloků
směrové charakteristiky. Touto problematikou je sice nutné se zabývat,
ale z hlediska ochrany zdraví osob je třeba uvažovat především
vyzařování hlavního svazku – tímto se autoři zabývají pouze okrajově.
Reálné je ozáření antény meteorologického radaru na kopci „Praha“ pod
úhlem 1,960, v tomto případě by docházelo k difrakci elektromagnetických
vln od radaru XBR směrem dolů za anténu meteorologického radaru a k
vytvoření rizikové zóny.
Je zde více rizikových faktorů, které autoři neberou do úvahy – např.
nepřesnost nastavení spodního polohového úhlu 20 a uvodorovnění antény,
nestabilita anténního systému, podloží a následné ozáření specialistů
provádějících údržbu antény meteorologického radaru. Měření hustoty
elektromagnetického záření ve směru hlavního svazku ve vzdálené zóně
záření (nacházející se již nad mořem) nebylo provedeno, ačkoliv o to
autoři mohli (a měli) americkou stranu požádat. Naměřené hodnoty měly
být porovnány s hodnotami vypočtenými v předběžné studii.
- Autoři neuvažují impulsní provoz radaru, což je nelogické – radar
pracuje impulsně. Neuvažují zejména mezní hodnotu výkonové hustoty 10
000 W/m2 danou „Nařízením vlády č.1/2008“. Touto mezní impulsní
výkonovou hustotou nesmí být osoby ozářeny v jakkoliv krátkém časovém
okamžiku. T. zn., že při sebekratším ozáření, např. po dobu mikrosekundy
již hrozí těžké poškození zdraví osob.
- Je neoprávněně zlehčován vliv atmosférických vlnovodných kanálů,
ačkoliv k těmto jevům nad územím ČR dochází. V případě výkonného radaru
kategorie XBR by byly tyto jevy obzvláště nebezpečné. V praxi by to
znamenalo přenos vysokých hodnot výkonu v abnormální vrstvě atmosféry,
postupnými odrazy od zemského povrchu, na vzdálenosti desítek až stovek
kilometrů a ohrožení osob, které by mohly být ozařovány zářením s
výkonovou hustotou převyšující mezní hodnotu 10 000 W/m2.
- Autoři se vůbec nezabývají odrazy elektromagnetické energie hlavního
svazku, zejména „dopřednými odrazy“ od letounů – což jsou jevy
související s principy bistatické radiolokace s nimiž autoři vůbec
nepočítají ! V tomto případě dochází u letounů na malých výškách k
obrovskému navýšení odražené elektromagnetické energie a hrozí
nebezpečné ozáření osob na zemi (výkon. hustotou 10 000 W/m2 a vyšší) a
průnik nadlimitního záření do kabin jiných letounů. Každý průlet letounů
na malých výškách v okolí radaru (s parametry GBR-P) do 50 km je
nebezpečný a nebezpečný může být v určitých situacích i průlet letounů
na vyšších výškách, obzvláště při křížení drah letounů.
Oficiálně uváděná bezletová zóna 8,6 km neposkytuje dostatečnou ochranu
osob na zemi a na palubě letounu proti elektromagnetickému záření.
Problém neřeší ani bezletová zóna určená pro vojenský újezd Brdy. K
zabezpečení ochrany zdraví osob na zemi a na palubě letounu by bylo
třeba v případě radaru GBR-P stanovit 50km bezletovou zónu (mimochodem
50 km bezletovou zónu potvrzuje i závěr americké agentury BMDO). Na
malém ostrovu v Pacifiku by snad bezletová zóna 8,6 km přijatelná, ale
na hustě osídleném území ČR a v hustém letovém provozu v žádném případě.
Autoři převzali od americké strany to, co platí pro malý atol,
samostatně bohužel nic neřešili.
- Vypovídací hodnota měření provedených na atolu z hlediska zdravotní
neškodnosti radaru je téměř nulová – v Brdech má stát radar EBR, jehož
parametry nejsou známy. Měření tedy nezaručuje žádné garance ochrany
zdraví osob a úvahy, že další měření radaru (tentokrát již radaru EBR)
se bude provádět již v Brdech jsou nesmyslné a nebezpečné. Jako špičkový
výkon radaru na atolu uvádí Národní referenční laboratoř 170 kW (oproti
původně oficiálně udávaným 4,5 MW), při takovém výkonu by měl radar
dosah na malorozměrné cíle (s efektivní odrazovou plochou 0,01 – 0,1 m2)
řádově – pouze stovky kilometrů, při všech prezentacích byly ale uváděny
dosahy řádově tisíce kilometrů. Z toho jasně vyplývá, že pro případ
měření byl výkon radaru účelově snížen a výsledky měření jsou tedy
nevěrohodné.
Dosažitelný impulsní výkon radaru EBR může být, při špičkovém výkonu
nových gallium-nitridových modulů T/R 50 až 1000 W (viz Microwave
Journal, 1/2008) a při možném počtu modulů do 291 000, až desítky
megawattů. Zvýšení výkonové úrovně by bylo těžko prokazatelné kontrolním
měřením, lze ho snadno skrýt pomocí moderního programového vybavení.
Zvýšení výkonové úrovně by znamenalo také rozšíření ohrožené zóny a
zvýšení zdravotních rizik. Z posledních informací vyplývá, že radar EBR
bude firma Raytheon teprve vyvíjet a vyrábět, dokončení se předpokládá v
roce 2013.
Výše uvedené dokumenty jsou nedostatečné, vyskytují se v nich zásadní
věcné a metodické chyby, neznalosti principů radiolokace a nemohou být
východiskem pro seriózní rozhodování o umístění radaru na stanoviště v
Brdech. Pro případ, že by někdy například posluchač na katedře
radiolokace Vojenské akademie předložil práci podobné úrovně, lze
konstatovat, že by zcela určitě neuspěl. Nezávislá oponentura závěrečné
zprávy Národní referenční laboratoře nebyla umožněna, úroveň dokumentu
je adekvátní výše uvedenému stavu.
Váha odpovědnosti poslanců a senátorů bude při hlasování o instalaci
radaru vysoká, proto si zaslouží mít co nejpřesnější a komplexní odborné
informace. Případná instalace radaru by s sebou evidentně přinášela
rizika (týkající se všech občanů bez ohledu na stranickou příslušnost či
sympatie), které jsou bohužel zlehčovány nebo zatajovány a na které se
snažím upozornit. Rozhodnutí o umístění výkonného radaru kategorie XBR
na hustě osídlené území ČR s hustým letovým provozem je mimořádné a
vymyká se zásadám výběru stanoviště radaru, jedná se o ojedinělý případ.
Objektivní informovanost poslanců a senátorů se neobejde bez širší
diskuse do které by měli být zapojeni i nezávislí odborníci v oboru
radiolokace a pracovního lékařství, bohužel tato diskuse je účelově
znemožňována.
Nutnou podmínkou pro umístění radaru v Brdech je na prvním místě jeho
zdravotní nezávadnost, tato podmínka nebyla splněna, závěrečný dokument
Národní referenční laboratoře neposkytuje žádné zdravotní garance.
Podle mého názoru je plánované umístění radaru v Brdech z důvodu výše
uvedených rizik nevhodné.
Ing. Milan Hlobil
Autor vystudoval obor
radiolokace v Dělostřeleckém technickém učilišti v Martině a na Vojenské
akademii v Brně. V oboru radiolokace pracoval v systému
inženýrsko-technické služby protivzdušné obrany a v oblasti výuky a
výcviku v armádě, naposledy v roce 2005 jako učitel na katedře
radiolokace Vojenské akademie (Univerzity obrany) v Brně. Spolupracoval
na modernizaci radiolokační techniky a při vojskových zkouškách
radiolokátorů. Během více než čtyřicetileté práce v oboru měl možnost
poznat oblast radiolokace po teoretické i praktické stránce, publikoval
především v oblasti modernizace radiolokační techniky a učebních textů
pro výuku systémů třídimenzních radiolokátorů a radiolokační techniky. V
současné době je autor v důchodu.
Podpoř i ty boj proti radaru!
www.neradar.cz
www.nezakladnam.cz
|
