Novoroční rekapitulace J. Radegasta

Vážení přátelé, spolubojovníci,

dohasla světla ohňostrojů, vyprázdnily se lahve sektů, dozněly zvuky veselí. Naše vlast se pomalu probírá do nového dne a jen pozvolně si uvědomujeme že i do nového roku. Ano, na Silvestra jsme o půlnoci slavili konec starého roku a příchod roku nového. Teprve ale dnes, na Nový rok, se většina lidí pozastaví a s plnou vážností si klade otázku, co dobrého a zlého jim oněch příštích 364 dní přinese.

Tento den však není jen dnem tušení časů budoucích, ale je i dnem objektivního hodnocení minulého roku, nepostiženého emocionálním napětím (ať už v pozitivním či negativním smyslu), které sebou přináší silvestrovský den. Zkusme se tedy také my, členové a sympatizanti Národně bolševické strany Československa poohlédnou a zamyslet nad tím, co pro nás a naší stranu znamenal rok 2008.

Rok 2008 v životě naší strany můžeme nazvat rokem obnovy a výstavby. V tomto roce totiž 27. ledna 2008 vyvrcholilo úsilí o její obnovu vydáním „Zakládající deklarace Národně bolševické strany Československa“. K vydání této deklarace však vedla dlouhá cesta, jejíž počátky můžeme datovat do období konce roku 2006.

Tehdy jsme jako nevelká skupinka mladých levicových aktivistů zakládali tzv. první Národně bolševickou stranu Československa. Ta však měla ke skutečně národně bolševické straně ještě hodně daleko. Většina členů našeho uskupení byla tenkrát členy Komunistického svazu mládeže, ve kterém tvořili to názorové křídlo, které postrádalo v činnosti a ideologii svazu vlastenecký rozměr. A právě jako reakci na absenci tohoto rozměru jsme tehdy založili první NBS ČS, která tedy v podstatě tvořila frakci uvnitř KSM. Nyní vás možná napadá, proč jsme si pro název našeho uskupení zvolili sousloví „národně bolševická“, když stejnojmenná ideologie je na hony vzdálená našemu tehdejšímu řekněme nacionálnímu komunismu. Odpověď je však jednoduchá. Tehdy jsem totiž neměli o ideologii národního bolševismu v podstatě žádné informace a vskutku jsme jí jako jakýsi vlastenecký komunismus chápali. Zároveň nám taky velice imponoval styl působení ruské národně bolševické strany, plný masových akcí, střetů s policií, avantgardních kulturních vystoupení, erotiky a impozantní propagandy a symboliky.

Tak jsme tedy založili naše uskupení a urychleně se pustili do činnosti. Ta se sice orientovala zejména na šíření našich ideálů dovnitř komunistického hnutí v ČR, ale zúčastnili jsme se např. také pražské demonstrace proti shromáždění proliberální systémové tzv. Národní strany. Zároveň na adrese www.nbs.wbs.cz (na níž dnes působí holíčské oddělení naší strany) byly provozovány naše internetové stránky, společně se speciálním informačním serverem.

Na naše aktivity však brzy začaly dosti zuřivě reagovat jak některé skupiny, které se zjevně naší existencí cítily být ohroženy (např. trockistická organizace Revo, která nám věnovala sérii štvavých článků), tak ta část naší levicové scény, která tvrdí, že pro vytvoření lepší společnosti je nutné zničit naší národní identitu. Tím začalo pronásledování našich členů, které vyvrcholilo sérií procesů uvnitř KSM. Kdo z naší strany neodvolal své názory a nebo vše nezapřel, byl ze svazu vyhozen, nebo vyštípán. Nutno podotknout že se zalekla a odvolala většina našich členů a nebyl nikdo, kdo by tím nebo oním způsobem nezakolísal - i já jsem ohromen honem, který na nás byl uspořádán, svoje působení v NBS ČS na krátkou chvíli zapřel, monstrprocesu jsem se však nevyhnul. Přes tuto neveselou situaci se mi nakonec podařilo okolo sebe shromáždit pár posledních věrných, se kterými jsme si přísahali, že naší stranu obnovíme.

Do té doby však měl uběhnout ještě celý rok. Rok který se nesl ve znamení studia ideologie národního bolševismu (v čemž nám velmi pomohly knihy E. Limonova, Alexandra Dugina (z dob jeho působení v ruské NBS), a francouzských národních bolševiků) a získávání tolik potřebných zkušeností a kontaktů. Přibližně od druhé poloviny roku 2007 jsem začal na popud ostatních sepisovat pro stranu její stanovy a formulovat její nový program. Následovaly překlady teoretických děl národního bolševismu. To vše pak vytvořilo základ pro již zmiňované znovuzaložení NBS ČS počátkem roku 2008.

Započala výstavba naší strany. První akcí kterou naše čerstvě obnovená strana v loňském roce uspořádala byla březnová výprava do slovenské Banskej Bystrice, kde jsme se zúčastnili „Seminářů levicové mládeže“ uspořádaných spřáteleným Socialistickým zväzem mladých a následné demonstrace proti vzniku kosovského státu. Na seminářích samých došlo k prvnímu veřejnému představení naší strany. Byl zde také zřízen náš stánek, na kterém zájemci mohli obdržet náš program, stanovy, brožuru „Otázky o odpovědi“, CD s národně bolševickou hudbou a několik čísel časopisu Zítřek a pod jeho patronací vydaných brožur (tenkrát ještě Zítřek existoval jako nezávislý časopis). Reakce na prezentaci naší strany na této akci byly povětšinou rozpačitě neurčité, neboť účastníci akce byli mnohdy zaskočeni naší avantgardností a nikdy dříve v našich zemích neviděným stylem. Našlo se však i mnoho reakcí pozitivních až nadšených. Koneckonců, jediný kdo se vůči nám stavěl vyloženě negativně byli členové Reva, kteří, věrni své nenávisti vůči nám, proti naší straně na akci štvali. Na tyto výpady naši členové reagovali humorem, na který, soudě podle jejich reakcí, členové Reva dlouho nezapomenou :-).

Po návratu z této akce se činnost našich členů soustředila na vývoj našich internetových stránek, k jejichž spuštění došlo 14. dubna 2008 na doméně www.narodni-bolsevik.org. Zde musím kriticky poznamenat, že přes všechny snahy a neustálé doplňování a aktualizování našich stránek nejsou tyto stránky dosud zaplněny tak, jak by měli. Taktéž aktuálnost článků není občas taková, jaká by měla.

1. května jsme v Brně uspořádali první národně bolševické oslavy prvního máje pod heslem „1. máj 2008 – s národními bolševiky vzhůru do ulic“. Úvodní část oslav se uskutečnila na brněnské přehradě, kde byl uvítán příchod nového dne. Následoval nevelký mítink v centru města, po jehož skončení se část našich členů vyrazila podívat na končící oslavy prvního máje, které ve městě organizovala KSČM. Zde jsme se stali okamžitým středem pozornosti zejména kvůli našim černobílým vlajkám. Hned po našem příchodu se kolem nás shromáždil několikasethlavý dav převážně důchodců, kteří se s námi i mezi sebou začali, a to často i dosti agresivně, dohadovat, jestli jsme nebo nejsme fašisté. V této dosti napjaté situaci některým našim členům povolily nervy a tak vzali zbaběle do zaječích. Tím byla poprvé prověřena spolehlivost našich členů vstříce vyhroceným situacím. My ostatní jsme v nastalé vřavě zůstali do doby, než byly rozdány všechny naše materiály a než se i diskutující dav začal rozpadat. Je také důležité poznamenat, že na prvomájových oslavách byly poprvé použity všechny tři současné vlajky naší strany, které našim akcím propůjčují jejich opticky tak nezaměnitelný charakter. 15. května se pak naši členové zúčastnili diskuse o současné situaci Zapatistů v mexickém Chiapase, která se uskutečnila na Filozofické fakultě MU. Koncem měsíce jsme pak zahájili sérii akcí zaměřený na výlep našich plakátů v brněnských ulicích.

Počátkem června rozhodla většina redakční rady časopisu Zítřek o připojení tohoto časopisu k NBS ČS a časopis sám začal vycházet jako náš ústřední tiskový orgán. Od srpna pak začal být Zítřek vydáván jako dvouměsíčník, aby se tak vytvořil prostor pro další stranické tiskoviny. Chybou však je, že vydávání dalších periodik naší strany, jako například plánovaného informačního měsíčníku NB-INFO, však ještě dosud nebylo zahájeno. Dále pokračovala naše propagační kampaň v brněnských ulicích. Na vhodných místech se též začaly pravidelně objevovat národně bolševické grafity. Stoupal též počet členů vstupujících do strany.

Červencové aktivity naší strany se nesly ve znamení navazování kontaktů naší strany jak uvnitř naší vlasti, tak v zahraničí. Počátkem měsíce vznikla nezávislá levicová mládežnická organizace „KHM“, se kterou jsme navázali úzké vztahy. Taktéž naše strana zahájila spolupráci s mezinárodní slovanistickou organizací Slavic unity. V téže době byla obnovena národně bolševická strana ve Španělsku, se kterou NBS ČS navázala přátelské vztahy. Také byly navázány přátelské vztahy s Národně bolševickou stranou Ruska.

Na přelomu července a srpna vyrazila delegace vedení naší strany na sjezd slovenského Socialistického zväzu mladých, kam byla oficiálně pozvána částí vedení SZM, aby zde pomohla urovnat tamější vnitroorganizační krizi. Na tomto sjezdu však získala většinu jednoho hlasu část SZM stavějící se nepřátelsky k naší straně. Díky tomu bylo zabráněno naší delegaci na sjezdu vystoupit, čímž se k jednotlivým delegátům nejen že nedostaly objektivní informace o nás, ale bylo tím zabráněno i jakýmkoliv našim snahám o pomoc svazu při řešení jeho vnitřních problémů. V diskusích které naše delegace vedla s delegáty sjezdu po jeho skončení sice drtivá většina přítomných konstatovala, že se s našimi názory ztotožňuje a zahájila s námi spolupráci vedoucí až ke vzniku našich organizací na Slovensku, ale následující události v SZM to již nemohlo nijak změnit. Nové vedení SZM nejen že svou činností destabilizovalo svaz takovou měrou, že následovalo období odchodu řady jeho členů trvající dodnes, ale také zahájilo kampaň proti naší straně, což vedlo k ukončení spolupráce naší strany s touto organizací. Poté co 8. 8. 2008 zaútočila Gruzie na nezávislou republiku Jižní Osetie a posléze republiku Abcházie, zahájila naše strana informační kampaň zaměřenou na podporu těchto dvou napadených republik a ostře vystupovala proti snahám médií o manipulování s fakty ve prospěch Gruzie. Konec měsíce pak byl zcela ve znamení společných příprav NBS ČS a Slovanské jednoty (nové a s naší stranou provázané organizace) na „Slovanský rej“ - akci připomínající původní předkřesťanskou identitu našeho národa. Ta se uskutečnila poslední srpnový víkend na hradišti poblíž Brna.

Podoba této akce však byla dosti poznamenána problémem s mobilizaceschopností našich členů a sympatizantů, kdy se na akci z původních očekávaných třiceti účastníků dostavilo všehovšudy devět lidí. Problém s mobilizací členské základny, ač byl od té doby značně zredukován, což dosvědčují akce ze 17. 11. a 21. 12., je dodnes hlavním problémem činnosti naší strany.

Začátkem září vznikly pobočky naší strany v Holíči a Bruntále. Ve středních, severních a západních Čechách, stejně jako v Praze a na jihozápadním Slovensku začaly být patrny aktivity našich jednotlivých členů, a to zejména v podobě výlepových akcí. 26. září si naše strana připomněla 70. výročí všeobecné mobilizace branných sil Československé republiky na obranu proti očekávané nacistické agresi. Na počest tohoto výročí bylo rozhodnuto o doplnění našich svou hlavních hesel, a to hesla „Svoboda, čest, rovnost, nezkrotnost!“ a hesla „Slováci a Češi – jeden národ!“, o provolání „Lipanská a mnichovská potupa se již v dějinách našeho národa nesmí nikdy opakovat!“.

V měsíci říjnu se v tzv. České republice uskutečnily senátní volby. NBS ČS odmítla tyto volby jako předem rozhodnuté divadlo s již tisíckrát ohranými loutkami. Aktivisté naší strany poté 16. října zorganizovali doslova z hodiny na hodinu protiakci proti předvolebnímu mítinku ODS v Brně. Od narušování tohoto mítinku národní bolševiky neodradilo ani nasazení pořadatelské služby, ani nasazení policie ČR. V téže době byly založeny pobočky naší strany v Jižních Čechách, a Bratislavě. 26. 10. jsem společně s aktivisty P3S zorganizovali v brněnských ulicích fotografickou výstavu o Zapatistickém hnutí, doprovázenou latinskoamerickou hudbou. Tuto akci prvotně podpořili redaktoři anarchistického časopisu A-kontra, s čímž jsme souhlasili v zájmu kolektivního boje za dobrou věc - podpory mexických zapatistů. Posléze se však pokusili tuto akci prohlásit za svou vlastní, proti čemuž naše strana vystoupila. A-kontra reagovala zveřejněním dalšího z řady jejích štvavých článků proti československým národním bolševikům. 28. 10., tedy v den výročí vzniku naší Československé republiky, uspořádala naše strana vzpomínkovou akci u památníku prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Zde byl pronesen krátký tématický projev a položeny květiny.

17. listopadu zorganizovali národní bolševici ve spolupráci s iniciativou Ne základnám a dalšími organizacemi a jednotlivci v Brně demonstraci proti plánu na vybudování vojenské radarové základny USA v ČR. Na akci se sešlo přes padesát lidí a krom projevů si přítomní mohli poslechnout živou slovanistickou vlasteneckou hudbu. Po nějaké době se však vedení iniciativy Ne základnám, které je v současné době ovládáno několika trockistickými organizacemi v čele se Socialistickou solidaritou, od této akce distancovalo. Následně však zcela obrátilo a vydalo prohlášení podle kterého naše strana vůbec demonstraci nepořádala ani na ní nevystoupila. Proti tomuto sprostému chování naše strana ostře vystoupila. Toto jednání vedení Ne základnám pak vedlo k definitivnímu rozpadu její brněnské pobočky. Ve stejný den jako demonstrace proti americkému radaru se v Bratislavě uskutečnil Rebelfest – festival alternativní hudby, kterého se zúčastnili i členové slovenských organizací NBS ČS. Na konci měsíce pak naše strana zahájila sérii petičních akcí proti snahám o vnucení tzv. Lisabonské smlouvy našemu národu.

Začátkem prosince pak tyto akce pokračovaly. Hlavní páteří těchto akcí se staly dvě petiční akce, které se v Brně uskutečnily 27. listopadu a 12. prosince. Kromě těchto hlavních dvou akcí, které vzbudily značnou pozitivní odezvu u obyvatel naší metropole, se uskutečnilo několik menších petičních akcí prováděných našimi jednotlivými členy. 21. prosince, tedy v den zimního slunovratu NBS ČS uspořádala „Slovanskou žranici“ – oslavy slunovratu a slavnostní ukončení činnosti naší strany za rok 2008, na níž se sešlo okolo 40 lidí. Tato akce, ač v bujarém veselí ztratila část svého plánovaného charakteru, byla myslím důstojným zakončením naší činnosti za loňský rok.

Podíváme-li se na činnost naší strany za první rok její obnovené existence vidíme bezesporu mnoho úspěchů – uspořádali jsem 13 větších akcí, z toho tři s účastí nad čtyřicet lidí, máme pět poboček, a to jak v České, tak Slovenské republice, vydáváme vlastní časopis, provozujeme pět národně bolševických internetových stránek, stali jsme se významnou součástí mezinárodního národně bolševického hnutí, navázali jsme přátelské vztahy s mnoha organizacemi jak u nás tak v zahraničí, počet našich členů se již počítá v desítkách.

Na druhou stranu však je ještě dosti věcí, které je třeba zlepšovat – nepodařilo se nám zcela zprovoznit systém výběru členských příspěvků, ještě pořád v určité míře přetrvává problém s mobilizací našich členů na jednotlivé akce, dodnes nebylo zahájeno vydávání dalších národně bolševických periodik, naše hlavní internetové stránky dosud nebyly zcela naplněny, některé akce ztrácí ve svém průběhu svůj plánovaný charakter a nepodařilo se nám prorazit mediální blokádu naší strany.

Nesmíme se tedy nechat uspat našimi četnými úspěchy, kterých jsme v loňském roce dosáhly. Musíme se s chutí a zápalem nám vlastním pustit do práce, aby nedostatky, které naší činnost loni stíhaly byly odstraněny a naše strana pokračovala i nadále v onom raketovém tempu rozvoje, v jakém jí zastihl konec roku.

Ať už však rok 2009 dopadne pro naší stranu jakkoli, rok minulý nemůže nechat nikoho na pochybách, že v době celkového úpadku naší tzv. Ultralevice, kdy se Komunistický svaz mládeže rozpadl na malé, vzájemě rozhádané a paralyzované skupinky, Socialistický zväz mladých je v úpadku, Komunistická strana Čech a Moravy zcela kolaborovala s režimem, Československá anarchistická federace se stala naprosto marginální skupinkou, jejíž činnost se soustřeďuje na psaní či překládání článků a občasné roznášení letáků, tzv. Antifašistická akce se mimo několika málo pražských aktivistů a čestných vyjímek stala uskupením internetových válečníků, i když s pořád poměrně slušným mobilizačním potenciálem, rozličné trockistické, anarchistické a dogmaticky komunistické pidiuskupení raději ani nezmiňuji, a v době téměř úplné absence vlasteneckých a tradicionalistických sil na tzv. ultrapravici, na jejichž místě se aktivně roztahují seskupení germanofilních nacionálních socialistů hitlerovského typu, vznikla a jako jediná se navzdory všem problémům úspěšně rozvíjí politická strana nového typu, kombinující v sobě a bojující za ideály socialistické a nacionalistické - Národně bolševická strana Československa.

Na závěr této rekapitulace popřejme naší straně do nového roku, který pro ní bude rokem sjezdovým, aby se i nadále úspěšně rozvíjela, rostla, sílila a získávala čím dál větší odezvu u našeho československého národa. A nám všem, aby tento pozvolna se do našich domovů vkrádající nový rok byl rokem minimálně tak dobrým jako rok minulý a abychom si udrželi svou svobodu, čest, rovnost a nezkrotnost.

Ano, smrt!

J. Radegast