Slovanský rej 2008
Není bohužel až tak výjimečným jevem skutečnost, že národ tak bohatý
na svou historii, jako například ten náš československý, často opomíjí
své památky a významná místa. Není proto divu, že i kopec Hradiště,
nacházející se za Brnem mezi Bosonohami a Žebětínem je pro turisty i
pro místní takřka neznámou destinací. A to i přesto, že se na něm
nacházelo staré slovanské hradiště, jehož pozůstatky jsou zde patrné
dodnes. Místo sice opuštěné, nicméně svou krásou vybízející
k návštěvě, přilákalo i nás – vlastence a historické nadšence. A tak
se tedy stalo, že se poslední srpnový víkend opět místními hustými
dubovými lesy nesly písně starých Slovanů a motlitby ke starým bohům.
V sobotu 30. srpna se
v odpoledních hodinách začali scházet účastníci akce na připravené
tábořiště v nejspodnější části hradiště a sami se začali chystat na
akci. Na místě nechybělo nic potřebné – kostýmy, spoustu jídla, pití a
hlavně nadšení nás všech. Diskuse na historická témata a horečné
plánování obřadu jen prozrazovalo jistou nedočkavost, které se takřka
nikdo nedokázal vyhnout. O to větší zklamání zavládlo, když jsme byli
nuceni z bezpečnostních důvodů hlavní body obřadu přesunout až na
nedělní ráno. Zklamání však naštěstí netrvalo dlouho. Sluneční kotouč
sice nevzplanul podle plánu, stejně jako musely počkat i další části
obřadu, ale skvělá atmosféra a hojnost dobrého jídla a pití brzy
zahnaly všechny chmury. Po společné večeři se tedy začalo pít, hrát,
zpívat tančit a prostě se bavit – zkrátka volná zábava, jaká už prostě
u takovýchto ohňů bývá a jak jí praktikovali jistě i naši předkové.
Slovanský rej se tedy uskutečnil. Bohům zkrátka zase tolik nevadilo,
že jejich poctění přijde až k ránu, což nakonec taky přišlo.
Sluneční kotouč tedy
vzplál příznačně za východu slunce a odříkávání i zpěvu modliteb.
Radegastova modla byla vztyčena na hradišti sice za denního světla,
ale to jí na majestátnosti rozhodně neubíralo. Atmosféra obětování
plodin bohům, děkování za úrodu i výstižná žrecova řeč o důležitosti
naší slovanské kultury a vědomí o našich starých bozích nakonec
udělaly své, takže nakonec nikdo neodešel neuspokojený a to i přesto,
že ne vše se odehrálo podle původního plánu. My si z reje kromě
dobrých zážitků neseme hlavně ponaučení i spoustu inspirací pro příští
akce podobného ražení. Takže děkujeme všem účastníkům a těšíme se na
příštím přátelském setkání.
SLÁVA
PŘEDKŮM! SLÁVA BOHŮM!
