Z tvorby našich členů:

Stráž

 Trčí dva vojíni v malinké střílně,

svoji vlast střeží vzorně a pilně.

Pohlédne jeden, ten, co je na stráži,

na toho druhého, co právě odpočívá.

Celý den jenom vetřelce odráží,

vraždí neb chtějí žít, tak co jim zbývá.

Povídá jeden: „Mě pořád do hledáčku

lítají jen a jen hejna malinkých ptáčků.“

Povídá druhý: „Dávej si pozor!

Zabij je, jen tím nic nezkazíš.

Znič vše co naruší náš vzdušný prostor!“

Tak jasně znějí rozkazy.

A tak i ptáčka co vyletěl do světa

narušit bludný kruh

v okamžiku bezpochyby rozmetá

raketa země-vzduch.

A bílá pírka bílé holubice

pomalu lehounce dopadají

na chodník milionářské ulice,

kde děti bohatých si hrají.

A radost mají ve tvářích,

že padá na ně bílí sníh,

bílé vločky, které nechladí.

Ne, válka nezabíjí jen, i pohladí

ty šťastné děti bohatých.

Dejv