Zajímavosti ze země kde diktatura bílých byla nahrazena diktaturou černých: Eugene Terre’Blanche opět na scéně

Nestor afrikánského nacionalismu a vůdčí osobnost Afrikánského hnutí odporu (AWB), kontroverzní rétor se skutečným nomen omen, Eugene Terre’Blanche, opět avizuje svůj návrat do politického dění. Ve svém pátečním novinovém interview prohlásil, že hodlá sjednotit třiadvacet afrikánských pravicových organizací pod jeden prapor a svůj boj za osvobození Afrikánců hodlá dovést až před Mezinárodní právní dvůr v Haagu. Jeho návrat do centra dění je prý zapříčiněn záplavou žádostí po reaktivaci jeho hnutí: “Okolnosti v zemi si to vyžadují. Bílý muž v Jižní Africe si začíná uvědomovat, že jeho záchrana leží v oddělené vládě na územích, za něž zaplatili jeho předkové.”

Tuto sobotu, 10. října, se má v jihoafrickém Ventersdorpu uskutečnit schůze členů obnoveného AWB se zástupci dalších organizací, na němž mají prodiskutovat své postoje a návrhy budoucích aktivit. Terre’Blanche vyhlásil, že se hodlá zasadit o uspořádání referenda, jehož výsledky by měly napovědět, zdali si Búrové, sužovaní denodenními obavami o své bezpečí a budoucnost, přejí vlastní nezávislou zemi, v níž by oficiálními jazyky měly být angličtina a afrikánština. “Jde o právo národa hodlajícího se odtrhnout ze společného státu, v němž vítězí kriminalita, vraždy, znásilnění, lži a podvody,” uvedl a dodal, že nehodlá sáhnout k ozbrojené formě odporu: “Jsou tu zatím jiné možnosti, které se musíme pokusit využít. Máme dost podkladů proto, abychom se se svým případem obrátili na orgány OSN.” Vůdčí osobnost afrikánských nacionálních sil se tímto odvolává na pozemkové smlouvy mezi původně holandskými Voortrekkery a “černými králi,” které byly uzavřeny v průběhu 18. a 19. století. Jednou z klíčových smluv je pak ta, uzavřená mezi králem Zulluů Dindanem a vůdcem Voortrekkerů Pietem Retiefem v roce 1838. Její porušení ze strany Zuluů vlákáním Retiefových mužů do léčky a jejich následným masakrem pak vedlo k vítězné bitvě u Krvavé řeky, v níž oddíly Andriese Pretoria stvrdily územní nároky búrských kočovníků.

Polozapomenuté afrikánské menšině se v poslední době dostalo pozornosti, když Brandonu Huntleyovi, bílému občanovi jižní Afriky, byl udělen azyl na kanadském území z důvodu rasové perzekuce. Imigrační úřad v Ottawě uznal, že Huntley byl ve své zemi utlačován, když byl nejméně sedmkrát fyzicky napaden černošskými násilníky, kteří jej nazvali “bílým psem” a “osadníkem.” Rozhodnutí kanadských soudů pak rozzuřilo vládnoucí jihoafrické představitele z řad ANC, neboť podle jejich názoru pomáhá upevňovat rasismus a falešné stereotypy. Na nich ovšem viditelně nejvíce bazíruje právě ANC, podle jehož logiky nemůže mít politický uprchlík jinou než černou barvu pleti.

Většina bílých Jihoafričanů je názoru, že vládnoucí kruhy země s alarmující úrovní kriminality v Jižní Africe ve skutečnosti nic nehodlají činit a raději ani nezveřejňují její statistiky, aby nepoškodili jméno této kdysi nejprosperující africké země před nadcházejícím fotbalovým mistrovstvím světa. Navzdory jejich snaze se však najdou i tací, kdo od události dávají ruce pryč a nehodlají se na její organizaci nikterak podílet. Mezi ně patří například i jedna z nejznámějších bezpečnostních firem světa G4S, jež již v předstihu ústy svých mluvčích vyhlásila, že na fotbalovém svátku nehodlá nijak participovat z důvodu obav o životy a zdraví svých zaměstnanců. “Nehodláme se této události zúčastnit, neboť si nemyslíme, že bude dostatečně zajištěno její zabezpečení, alespoň soudě z toho, jak se věc má doposud,” vyhlásil vedoucí představitel firmy, Nick Buckles. Podle firemních měřítek je totiž Jižní Afrika nejnebezpečnější zemí světa, v níž v průměru dochází k dvěma usmrcení zaměstnanců měsíčně. Až za ní se pak umístily takové státy, jako například Irák nebo Afghánistán. “Jižní Afrika…je těžkým, opravdu těžkým místem k podnikání. Její společnost je jako celek odlišná od ostatních míst na světě. V otázce ochrany svých zaměstnanců děláme, co můžeme, ovšem ti jsou někdy napadáni skupinami až o šestnácti či sedmnácti útočnících,” dodal Buckles.

Zbývá se snad jen zeptat: vezme světová veřejnost tato a obdobná fakta konečně v potaz nebo se opět nedočkáme ničeho lepšího než odvádění pozornosti ve formě poukazování na extrémistu Terre’Blanche?

Tomáš Krajňák, Altermedia