Už je to skoro tady. Opět se nám blíží divadlo jménem volby. Bude to komedie, nebo tragédie? To mohou napovědět už osoby a obsazení. Z billboardů se na nás už zase šklebí Jyrka Paroubek, lidově přezdíván ten zvyjebanej kokot s bradavicí. Zatím se zdá, že sice furt za něco, případně proti něčemu bojuje, ale mě osobně připadá, že jaksi nic neřeší. Na druhou stranu to asi ani není třeba, když se podíváme na předvolební průzkumy. Takže nejspíš zůstane jenom u toho boje. Jediný, co ho může mrzet, že ke knize, kterou by o tom moh napsat, už mu jistý Adolf Hitler vyfouknul název. Ale jedeme dál, panoptikum totiž zdaleka nekončí. Z becherovkového oparu hustého tak, že by se dal krájet potácí se na světlo boží opět obávaný důchodce z Vysočiny. O tý jeho straně vim zatím dost velký hovno. Z výkřiků typu „znám cestu z krize,“ si totiž těžko můžu udělat obrázek. Vlastně se okamžitě vyrojí víc otázek, než odpovědí - dost by mě třeba zajímalo, z jaký krize zná Miloš cestu. Ekonomická to asi nebude. Radši si měl na ty plakáty dát „znám cestu domů na Vysočinu,“ řek bych, že tim by národ potěšil daleko víc. Ale abych tady nekéroval jenom do představitelů levice, druhá strana barikády mě též pěkně sere. A světe div se, všemi milovaný chachar s gulama a „jednička,“ klenot mezi českými politiky Míra Topolánků zatím zarytě mlčí. Už sem toho imbecila neviděl dost dlouho, zkrátka dělá poslední dobou úplný hovno. Za což ho musim pochválit – určitě je to lepší, než kdyby se o něco pokoušel. Máme tu ale ještě další experty. Například náš zdegenerovaný knížepán, který se omezuje poslední dobou jenom na spaní při schůzích, slintání a vypouštění bonmotů vtipnejch jak ledvinová kolika. To mi jako dostatečná kvalifikace na možnýcho člena vlády a téměř s jistotou člena PS PČR nepříde. Na druhou stranu na flek obecního idiota sou to předpoklady ideální. Třetí do party je pak Radek John (zda se jedná o stejného Radka, o kterém zpívá kapela alkehol se nepodařilo vypátrat) a jeho Kecy Veřejné, či jak se ta pičostrana nazývá. Mě to zatím připadá, že milýmu Ráďovi definitivně přestal stát, a tak se rozhod nahradit nedostatečnou erekci mocí. Já bych teda postupoval jinak – šel bych pěkně k doktorovi, nechal si předepsat takovou pěknou modrou pilulku, pak sbalil prachy a vypravil se do nejbližšího bordelu. Určitě by to bylo levnější, než volební kampaň a rozhodně zábavnější… na to dam krk. Bohužel si ale mojí radu asi nevezme k srdci a já se budu muset na tu jeho držku koukat ještě několik měsíců. A pokud se mu podaří uspět, tak jako bonus ještě další čtyři roky. Kurva. Takže to bychom měli pět, zbývají tři. O soudruzích a soudružkách z KSČM se asi nemá smysl zmiňovat – každej ví, na čem s nima je, a kdo ne, ten by se to moh dozvědět hezky po Khmersku. Takže tu máme poslední dva adepty na křesla ve sněmovně. Jednak je tu Cyrda Retarda spolu se svou černoprdelní crew. Ti jsou zajímaví tím, že jako morální a silně věřící křesťané, vzory pokory a skromnosti po každejch volbách přebíhaj tu nalevo, tu napravo, podle toho, jak se to zrovna hodí. Hlavní je furt sedět u korejtka a s nějakejma cnostma můžete pánům z KDU tak maximálně vylízat prdel. Inu, je vidět, že pokračují v tom nejlepším z tradic katolické církve. Akorát ty čarodějnice zatím neupalujou. No a druhak tu máme Stranu Zelených. To je taky partička k nezaplacení. Já nemam nic proti ekologii, ale možná by to chtělo nevědět o ní úplný hovno. A to sem možná tuhle bandu kreténů ještě přecenil. Zdá se ale, že Zelený to už maj v tuzemsku spočítaný. Kdo taky může brát vážně lidi, jako sou Liška, Bursík, nebo Kačka Jaujau aka Biomasa? Hlavní je ale bejt ekologyckej pyčo! Ať to stojí, co to stojí!

Jak vidno, z Český politický situace by se jeden posral. Je úplně jedno, kdo se nakonec ujme vlády, jistý je, že všechno bude zase o něco víc píčou ke zdi. Možná by stálo za pokus začít se řídit jedním z hesel Miloše Zemana – „Máte právo změnit politiku.“ Já bych o jednom způsobu věděl. A dokonce se už v praxi osvědčil. Odborně jej nazýváme defenestrací.

Chrochta